Osmnáct fotbalových hřišť za minutu. Tempo úbytku tropického pralesa bylo loni rekordní

V roce 2024 přišly tropické oblasti o rekordních 6,7 milionu hektarů deštných pralesů, uvádí každoroční zpráva organizace World Resources Institute ve spolupráci s výzkumným týmem z University of Maryland o celosvětové ztrátě lesů.

Loňská ztráta je o 80 procent větší než v roce 2023 a je vůbec největší za poslední dvě desetiletí, kdy tato zpráva vychází.

Jen pro srovnání, tato ztráta se téměř rovná rozloze středoamerického státu Panama. Podle výpočtu vědců tak každou minutu ubyl na naší planetě tropický prales o rozloze osmnácti fotbalových hřišť.

Výzkumníci pracující na každoroční zprávě zjistili, že vůbec poprvé nebylo hlavním důvodem ztráty lesního porostu v tropech mýcení lesů za účelem uvolnění plochy pro zemědělství, ale lesní požáry. Ty mohly za téměř polovinu úbytku tropických deštných lesů v roce 2024.

I ty ale souvisejí s lidskou činností. Zatímco v jiných lesních ekosystémech se požáry vyskytují přirozeně, vlhký ekosystém tropických deštných lesů by bez zásahů člověka vlastně neměl vůbec hořet. Ohně jsou v těchto oblastech zapalovány uměle za účelem rychlejšího vytvoření nové zemědělské půdy.

Šíření původně menších požárů pak souvisí s povětrnostními podmínkami.

Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii instrumentálního měření. K rozsáhlejším požárům přispělo horké a suché počasí, jež bylo do značné míry způsobené klimatickou změnou a jevem El Niño.

Vůbec nejvíce tropických deštných pralesů ubylo v Latinské Americe. Každoroční smutný primát obhájila i letos Brazílie, která jich má na svém území nejvíce a podílí se na 42 procentech celkového globálního úbytku.

Došlo zde opět k výraznému zhoršení situace, a to vzdor snahám o proenvironmentální politiku, kterou prosazuje prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Naprostá většina nedávného odlesňování byla nezákonná. Třeba v amazonském biomu se ztráta během roku 2024 v porovnání s předchozím rokem, kdy byly přijaty nové zákony, zvýšila o 110 procent. Pantanal, brazilský tropický mokřad a další významný lesní region, zase ztratil loni 1,6 procenta svého celkového stromového porostu.

Kromě lidského zásahu hraje roli také změna klimatu, ukazují výzkumy. Hlavním faktorem vysoké ztráty v roce 2024 bylo nejintenzivnější a nejrozsáhlejší sucho v Brazílii za posledních sedm desetiletí, které živilo lesní požáry.

Brazílie má v listopadu hostit celosvětový summit o klimatu. Tlak na snížení ztrát tam tak zřejmě bude ještě vyšší.

Ani další státy Latinské Ameriky ale nezůstaly pozadu. Z nich vyčnívá především Bolívie, kde došlo k neuvěřitelnému nárůstu ztráty tropických deštných lesů o 200 procent. Vůbec poprvé tak druhé místo obsadil někdo jiný než Demokratická republika Kongo.

Celosvětovému trendu se vymyká pouze jihovýchodní Asie, kde byl zaznamenán pokles. Jinde však docházelo k nárůstu a netýkalo se to jen tropů. K extrémním požárům docházelo například i v boreálních oblastech Kanady a Ruska.

Přestože tedy vědci sbírají údaje o ztrátách lesních ekosystémů z celého světa, nejvíce se zaměřují právě na tropické deštné pralesy, které jsou obzvláště důležité pro biologickou rozmanitost, ukládání uhlíku, zásobování vodou a regulaci regionálního klimatu. Bohužel právě v těchto oblastech dochází k 94 procentům odlesňování na naší planetě.

Lídři více než 140 zemí podepsali v roce 2021 v Glasgow deklaraci, v níž se zavázali, že do roku 2030 zastaví úbytek lesů. Z dvaceti zemí s největší rozlohou tropických deštných lesů jich dnes ale sedmnáct vykazuje vyšší ztráty než v době podpisu dohody. Zdá se tedy, že jsou stále velmi daleko ke splnění tohoto závazku zachránit jeden z nejcennějších ekosystémů.