Článek
Vyplývá to z nyní zveřejněné analýzy, kterou na antropologickém materiálu z dlouhodobého záchranného výzkumu Archeologického ústavu Akademie věd udělala antropoložka Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea, zapojená do projektu RES-HUM. Výsledky bádání vycházejí z izotopů uhlíku a dusíku zachovaných v kostech lidí a zvířat.
„První důkazy o změně stravování můžeme datovat před polovinu 11. století. Úpadek prosa mohl být také součástí širší změny v zemědělské technologii a využití půdy během vrcholného středověku,“ popsala antropoložka s tím, že pěstování zmíněné obiloviny vyžaduje relativně velké množství lidské práce, což z něj nečiní ideální plodinu pro vyživování rostoucí populace.
Nové zkoumání zároveň odhalilo i další změny, a to zájem o sladkovodní ryby.
„Větší obliba ryb patrně souvisí se změnami v náboženském myšlení a s rostoucím tlakem na dodržování křesťanských pravidel. V českém prostředí se ryby nekonzumovaly výhradně během půstu, ale byly pravidelnou součástí jídelníčku,“ dodala Sylva Drtikolová Kaupová.
Více vodních živočichů podle vědců ale konzumovali kněží a obecně lidé spojení s tehdejší honorací.
„Některé druhy – například štika – byly na šlechtických dvorech považovány za luxusní delikatesy,“ uzavřela antropoložka.
