Článek
Hladomor a mor, někdy zvaný černá smrt, patřily mezi nejhorší zabijáky v dějinách lidstva. České země postihly krátce po sobě. Hladomor je popsán v písemných pramenech v roce 1318, mor tady řádil v letech 1348 až 1350. Vědci se snažili hromadné hroby z Kutné Hory spojit s těmito událostmi na základě zubů a kostí.
„Výzkum významně přispěl k potvrzení události hladomoru a k odhalení rozsahu moru, o kterém se dříve věřilo, že měl jen malý dopad na českou krajinu,“ uvedl antropolog Jiří Šneberger z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Archeologové odkryli 32 hromadných hrobů. Pět z nich už zařadili do období hladomoru a osm do morové epidemie. U zbylých, kde jasné archeologické vodítko chybělo, pomáhají s určením prováděné antropologické analýzy.
„Jedná se o antropologický průzkum více než 1750 osob, dokonce i při rozebírání pyramid vyskládaných v kostnici se ještě při výkopech pod nimi objevovaly další jedinci a svědčí to o zbytcích staršího pohřebiště,“ řekl Novinkám archeolog Filip Velímský.
Zatímco v historických pramenech a kronikách byly o epidemiích jen kusé zprávy a předpokládalo se, že české země mor zasáhl méně než třeba jižní Moravu, průzkum potvrzuje tisíce zdejších obětí. Na základě analýzy ostatků, při níž se zjišťuje mimo jiné i přítomnost morové bakterie, mohou nyní vědci jednoznačněji určit, které hromadné hroby vznikly za morové epidemie, které při hladomoru a kdo zemřel z jiných příčin.
Mince pomáhají s datací
V některých hrobech se u pohřbených našly i mince. „Bylo identifikováno devět mincí krále Jana Lucemburského z období 1340–1346 našeho letopočtu,“ píše se v odborné zprávě o výzkumu. Díky ražbě na mincích bylo možné celkem přesně datovat úmrtí majitele. V dalším hrobě měl muž ve váčku u pasu nůž, píšťalku a drobné mince.
To ukazuje, že mnozí lidé z těchto hromadných hrobů byli pohřbeni v běžném oblečení, aniž by je někdo před pohřbením prohledal. Jako vysvětlení se nabízí obava z nákazy. Podle všech těchto poznatků a analýz se postupně přeskupují počty zemřelých a přibývá jich na straně obětí moru.
Průměrné stáří zemřelých se tu pohybuje kolem 37 let. „Zpracování zdejších vzorků ještě pokračuje v Německu, v dohledné době očekáváme závěry analýz,“ doplnil Velímský.
Naleziště obklopující kapli Všech svatých v Kutné Hoře – Sedlci považují za nejvýznamnější a největší v rámci Evropy. Hroby se odkryly i v souvislosti s rekonstrukcí kaple, která se kvůli nestabilnímu podloží nakláněla. Nyní se pracuje na renovaci kosterních pyramid v kostnici v suterénu kaple. První je hotová, druhá se rozebírá a další dvě čekají na obnovu.
Kaple byla u pohřebiště postavena po roce 1380, opravena koncem 15. století po poškození během husitských válek a zásadně přestavěna architektem J. Santinim Aichlem na počátku 18. století. Vnitřní vybavení tvoří od 16. století izolované lidské kosti ze zdejších hrobů. Kosti, které zdobí interiér kostnice, pocházejí od několika desítek tisíc jedinců.
