Článek
Jde o názorný příklad, jak nás choroboplodné zárodky v průběhu času formují, konstatuje nová studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature a z níž citovala agentura AP.
- Černá smrt či první morová rána je název pro epidemii moru, která v polovině 14. století (1346-1352) postihla Eurasii. Šlo o smrtelnou nemoc způsobenou bakterií Yersinia pestis, která je známa i dnes.
Podle hlavního autora studie Luise Barreira je „náš současný genom odrazem celé naší evoluční historie“, protože se přizpůsobujeme různým mikrobům a bakteriím. Některé z nich, jako např. ty, které způsobují dýmějový mor, měly velký vliv na náš imunitní systém.
Černá smrt nepřišla do Evropy z Číny, ale z Kyrgyzstánu. Odhalily to zuby
Mor, známý také jako černá smrt, byl nejsmrtelnější jednotlivou událostí v zaznamenané historii. Ve 14. století se rozšířil po celé Evropě, Blízkém východě a severní Africe a vyhladil 30 až 50 procent tehdejší populace.
Některé z genetických variant, které vědci identifikovali jako ochranné proti moru, jsou spojené s takovými autoimunitními poruchami, jako je Crohnova choroba či revmatoidní artritida
Barreiro a jeho kolegové z Chicagské univerzity, McMasterovy univerzity v Ontariu a Pasteurova institutu v Paříži zkoumali vzorky dávné DNA z kostí více než 200 lidí z Londýna a Dánska, kteří zemřeli v rozmezí stovky let - zahrnujícím dobu před morem, během něj a po něm.
Identifikovali čtyři geny, které v závislosti na variantě buď chránily před bakterií Yersinia pestis způsobující dýmějový mor, jež se nejčastěji přenáší kousnutím infikované blechy, nebo naopak zvyšovaly náchylnost vůči této bakterii.
Mor neřádil ve středověké Evropě stejně ničivě, ukázala unikátní metoda
Výsledky byly potvrzeny v moderních experimentech s použitím bakterie moru Yersinia pestis. Vzorky krve od lidí s užitečnými mutacemi byly schopnější odolat infekci než ti bez oněch variant.
Výzkumníci tedy určili, že to, co lidem ve středověku pomáhalo - např. podle badatelů „dobrá“ varianta genu známá jako ERAP2 -, vedlo o generace později k problémům: zvyšovalo četnost mutací škodlivých v moderní době.
Některé ze stejných genetických variant, které vědci identifikovali jako ochranné proti moru, jsou spojené s takovými autoimunitními poruchami, jako je Crohnova choroba, revmatoidní artritida a lupus. U tohoto druhu chorob imunitní systém, který tělo chrání proti nemocem a infekcím, napadá vlastní zdravé tkáně těla.
K nejstarší chirurgické amputaci došlo před 31 000 lety na Borneu. Pacient přežil
„Hyperaktivní imunitní systém mohl být skvělý v minulosti, ale v dnešním prostředí už nemusí být tak užitečný,“ poznamenal k tomu Hendrik Poinar, profesor antropologie na McMasterově univerzitě a další z autorů studie.
Bude mít i covid dopad na lidskou evoluci?
To vše vyvolává následující otázku - bude mít pandemie covidu-19 podobně velký dopad na lidskou evoluci? Barreiro uvedl, že si to nemyslí, protože úmrtnost je mnohem nižší a většina lidí, kteří zemřeli, už měla děti.
Studie: Téměř dvě třetiny pacientů s dlouhým covidem jsou ženy
Ovšem v budoucnu nás na nejzákladnější úrovni mohou nadále utvářet mnohem smrtelnější pandemie.
„Nepřestane to. Jsem si jistý, že to bude pokračovat,“ dodal.