Hlavní obsah

Nový materiál z liberecké univerzity zvýší šance na záchranu lidí při požáru

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Liberec

Vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinuli žáruvzdorný materiál, který dokáže prodloužit odolnost konstrukcí při požáru, a usnadnit tak evakuaci osob. Materiál údajně až o desítky minut oddálí okamžik tavení kovu, a tedy i zhroucení stavby. Nový geopolymerní kompozit vydrží teploty až 1000 °C. Před požárem už zkušebně chrání např. ocelové nosníky plynového zásobníku v Praze-Satalicích.

Foto: Adam Pluhař, TUL

Žáruvzdorný geopolymerní kompozit testují profesionální hasiči Libereckého kraje ve svém Výcvikovém polygonu v Raspenavě

Článek

Materiál rovněž testují krajští profesionální hasiči ve svém výcvikovém polygonu v Raspenavě, sdělil v pondělí 4. září mluvčí univerzity Radek Pirkl.

Odborníci z liberecké strojní fakulty se původně v rámci projektu ministerstva vnitra zaměřili na ochranu dřevostaveb. Zatímco doba prohoření neošetřené OSB desky byla 17 minut, se speciálním nástřikem geopolymeru o síle dvou centimetrů dokázalo dřevo odolávat sto minut, tedy více než pětkrát déle.

„Byl to značný úspěch, hasiči nám ale překvapivě řekli, že pro ně jsou nebezpečnější kovové stavby. Čas, kdy se zřítí dřevěný trám, dokážou zasahující hasiči odhadnout, u ocelových nosníků a konstrukcí to ale tak není,“ doplnil vedoucí výzkumného týmu Petr Louda.

Nová hmota lehčí než sklo umí i vonět

Věda a školy

Mechanické vlastnosti oceli se podle Loudy mění už při teplotách kolem 300 až 400 stupňů Celsia. „Pokud má plamen 600 až 800 stupňů, je to otázka šesti až sedmi minut. Na materiálu ale není vidět, že se mění jeho vlastnosti. S geopolymerem jsme dobu tepelné a mechanické stabilizace ocelové konstrukce prodloužili na hodinu,“ dodal.

Patentovaný nástřik už podle něj prošel testy požární odolnosti v laboratoři akreditované požární zkušebny pražské společnosti Pavus, teď materiál testují hasiči na polygonu v Raspenavě.

Foto: Adam Pluhař, TUL

Výzkumníci Le Van Su a Petr Louda z Fakulty strojní TUL kontrolují pec raspenavského výcvikového polygonu HZS Libereckého kraje opatřený geopolymerním nástřikem, než ji poprvé rozžhaví plameny

Simulovat skutečný rozvoj požáru

V tzv. flashover kontejneru simulují hasiči reálné situace rozvoje požáru - žáruvzdorný kompozit nanesli vědci ve dvoucentimetrové vrstvě do prostoru spalovací pece, kde v topeništi přesahují teploty i 1000 stupňů.

„Od nástřiku geopolymerem očekáváme výrazné prodloužení životnosti hlavních nosných rámů i kovového obložení spalovacího prostoru. Pokud prodlouží možnost používání topeniště o pět až sedm let, pak budeme velmi spokojeni,“ řekl náměstek ředitele Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje Jan Hrdlička.

Foto: Adam Pluhař, TUL

Le Van Su aplikuje geopolymerní nástřik do prostoru pece výcvikového polygonu Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje

Spolu s hasiči budou vědci prostor pece ošetřený geopolymerem pravidelně monitorovat a údaje vyhodnotí. „Větší testovací zátěž než na hasičském polygonu už ani náš žáruvzdorný kompozit nemůže dostat,“ poznamenal Louda, který se výzkumem využití geopolymerů zabývá už 20 let.

Cílem odborníků z TUL je, aby se nástřik stal automatickou součástí ocelových staveb, jako jsou průmyslové haly, sklárny nebo slévárny. Licenci nyní vlastní pražská společnost Comdes.

Stavovské divadlo oslavilo 240 let. Poučilo se z chyb hořících scén

Historie

Může se vám hodit na Firmy.cz: Technická univerzita v Liberci

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám