Článek
„Zdá se, že život galaxie byl rychlý a intenzivní, ale pak náhle přestala tvořit hvězdy,“ uvedl podle Reuters astrofyzik Tobias Looser z britské Cambridgeské univerzity, autor studie publikované v odborném časopise Nature.
„V prvních několika stech milionech let své historie byl vesmír bouřlivé a aktivní místo, s velkým množstvím plynu, který poháněl utváření hvězd v galaxiích. Proto je tento objev obzvlášť podivuhodný a zajímavý,“ doplnil Looser.
Vesmír je nyní starý zhruba 13,8 miliardy let. Vědci ve středu uvedli, že Webb zahlédl galaxii, kde se formace hvězd zastavila již před zhruba 13,1 miliardou let, 700 milionů let po události velkého třesku, která dala vzniknout vesmíru.
Nejjasnější objekt ve vesmíru? Nově popsaný kvasar září jako 500 bilionů Sluncí
Tato pozorovaná galaxie tak byla „mrtvá“, když byl vesmír na úrovni pouhých pěti procent svého současného věku.
„Hvězdný hřbitov“
Objevená galaxie je relativně malá, obsahuje možná 100 milionů až jednu miliardu hvězd. To by ji řadilo do stejné kategorie k trpasličí galaxii Malý Magellanův oblak, která se nachází poblíž naší Mléčné dráhy, stále však tvoří hvězdy. Astronomové mohli GN-z11 pozorovat pouze v jednom okamžiku v minulosti a je podle nich tedy možné, že tvorbu hvězd znovu obnovila.
Když tvoření nových hvězd ustane, stane se z galaxie tak trochu hvězdný hřbitov.
„Stávající hvězdy umírají a nové je už nenahrazují,“ uvedl Looserův kolega z Cambridge a spoluautor studie Francesco D’Eugenio. Vysvětlil také, že nejkratší životnost mají nejhmotnější hvězdy, které jsou nejjasnější.
Webbův teleskop pořídil zatím nejdetailnější snímky devatenácti spirálních galaxií
„Jak nejžhavější hvězdy umírají, barva galaxie se mění z modré – barvy žhavých hvězd – na žlutou až červenou – barvu nejméně hmotných hvězd,“ zmínil D’Eugenio.
„Hvězdy o hmotnosti Slunce žijí přibližně deset miliard let. Pokud tato galaxie přestala tvořit hvězdy v době, kdy jsme ji pozorovali, nezbyly by v ní dnes žádné hvězdy podobné Slunci. Hvězdy mnohem méně hmotné než Slunce však mohou žít biliony let, takže by svítily ještě dlouho poté, co se tvorba hvězd zastavila,“ dodal odborník.
Vědci se domnívají, že pozorovaná galaxie utvářela hvězdy po 30 až 90 milionů let, načež náhle přestala. Nyní se snaží zjistit, proč se tak stalo.
Superhmotná černá díra uprostřed
Druhý tým studující GN-z11 s využitím Webbova teleskopu navíc našel první jasný důkaz, že galaxie hostí centrální supermasivní černou díru, která rychle nabývá hmoty. Nález z ní dělá dosud nejvzdálenější aktivní supermasivní černou díru, píšou odborníci.
Vesmírný prach zkresluje výsledky měření galaxií, upozornili čeští vědci
„Našli jsme extrémně hustý plyn, který je běžný v blízkosti supermasivních černých děr, které akreují plyn (formují se z plynu – pozn. red.),“ konstatoval Roberto Maiolino (rovněž z Cambridge), který je hlavním výzkumníkem jak výše zmíněné první, tak i druhé studie, publikované v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.
Byl to podle něj první jasný doklad toho, že GN-z11 hostí černou díru, která „hltá“ hmotu.
Kosmický teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země už více než dva roky. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), Evropské kosmické agentury (ESA) a kanadské vesmírné agentury CSA a dokáže pozorovat mnohem vzdálenější, a tedy starší objekty a systémy než Hubbleův teleskop.