Článek
S pomocí dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) na observatoři Paranal v chilské poušti Atacama, který provozuje mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), se vědcům podařilo charakterizovat jasný kvasar, který je nejen nejjasnějším svého druhu, ale také nejsvítivějším objektem, jenž byl kdy pozorován.
- Kvasar je aktivní jádro galaxie a rovněž jasný objekt, protože supermasivní černá díra ve středu galaxie nasává materiál a vytváří výtrysk, který můžeme vidět v rádiových vlnách.
Kvasary jsou jasná jádra vzdálených galaxií, která pohání supermasivní černé díry. Hmotnost černé díry v tomto rekordním kvasaru činí 17 miliard našich Sluncí a každý den spořádá hmotu o hmotnosti více než jednoho Slunce. Astronomové s pomocí nových pozorování a počítačových modelů konkrétně zjistili, že kvasar za rok pohltí ekvivalent 370 Sluncí.
„Toto z objektu dělá ten nejsvítivější objekt ve známém vesmíru. Jde tak navíc o nejrychleji rostoucí doposud objevenou černou díru,“ uvedl vedoucí autor studie zveřejněné v pondělí v odborném časopise Nature Astronomy Christian Wolf.
Vesmírný valčík obřích černých děr skončí srážkou
Zatímco na snímcích kvasar připomíná pouhou tečku, ve skutečnosti se podle astronomů jedná o značně bouřlivé místo. Rotující plyn a další hmota z hvězd, které do sebe vtahuje černá díra, připomínají velkolepý kosmický hurikán.
Region kolem kvasaru J0529-4351
„Tento kvasar je tím nejdivočejším místem ve známém vesmíru,“ pokračoval Wolf, který působí na Australské národní univerzitě (ANU).
Odhalen již v roce 1980, ale…
Kvasar, pojmenovaný J0529-4351, je od Země vzdálený 12 miliard světelných let. Organizace ESO ho sice spatřila už v roce 1980, ale tehdy se předpokládalo, že jde o hvězdu. Jako kvasar - extrémně jasné a vzdálené těleso živené černou dírou - jej odborníci klasifikovali až loni, a to na základě pozorování z observatoří z Austrálie a chilské pouště Atacama.
Astronomové objevili nejvzdálenější kvasar se supermasivní černou dírou
Výzkumníci jej identifikovali jako vzdálený kvasar minulý rok pomocí pozorování z ANU 2,3metrového dalekohledu na observatoři Siding Spring v Austrálii. Avšak zjištění, že jde o nejsvítivější kvasar, jaký byl kdy pozorován, vyžadovalo větší dalekohled a měření přesnějším přístrojem. Spektrograf X-shooter na ESO/VLT poskytl tato klíčová data.
„Překvapilo nás, že byl až doteď skrytý, když už známe zhruba milion méně zajímavých kvasarů. Doslova na nás celou dobu zíral,“ poznamenal spoluautor studie a Wolfův kolega z ANU Christopher Onken.
Umělecká interpretace rekordního kvasaru J0529-4351
Tento rekordní kvasar se vlastně skrýval vědcům přímo před očima, což je pozoruhodné.
| Hledání kvasarů vyžaduje velmi kvalitní data z velkých oblastí oblohy. Výsledné datové soubory jsou tak velké, že se výzkumníci často musí obracet na modely strojového učení, aby data zanalyzovaly a rozlišily kvasary od jiných nebeských objektů. Nicméně tyto modely jsou trénovány na již existujících datech, což omezuje potenciální kandidáty na objekty podobné těm, které jsou již známy. Tedy pokud je nový kvasar svítivější než jakýkoli dříve pozorovaný, program jej může zavrhnout a zaměnit jej za hvězdu nepříliš vzdálenou od Země. |
Co se ještě týká zmíněné nejrychleji rostoucí černé díry, tak výrazně snadnější identifikaci a charakterizaci těchto nepolapitelných objektů umožní 39metrový dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope), jenž je momentálně ve výstavbě v Chile.
Lidé spatří nejostřejší a nejkrásnější snímky vesmíru už za pár let, slibuje astronom
Studium vzdálených supermasivních černých děr nám může pomoct osvětlit některé záhady raného vesmíru - včetně toho, jak vznikly jejich hostitelské galaxie i ony samotné.
Webbův teleskop pořídil zatím nejdetailnější snímky devatenácti spirálních galaxií
