Článek
Rizikem je podle vědců například rozšíření invazních druhů rostlin nebo použití dřevin, které mají alergenní či toxické účinky.
Z jejich výzkumu vyplynulo, že současné městské prostředí klade na stromy extrémní nároky. Nadzemní části dřevin čelí zvýšeným teplotám, změněným srážkovým poměrům, exhalacím i častějšímu fyzickému poškození.
Neméně problematická je situace pod povrchem, kde jsou kořeny omezeny zhutněnou půdou, inženýrskými sítěmi a nepropustnými povrchy. Tento takzvaný „květináčový efekt“ výrazně snižuje vitalitu stromů.
„Domácí druhy, jako jsou lípy, javory nebo jasany, dnes v městských ulicích často vykazují silný fyziologický stres. Trpí nedostatkem vody, předčasně prosychají a odumírají dříve, než stihnou vytvořit funkční korunu,“ uvedl Pavel Klapka z katedry geografie PřF UPOL. Zatímco jednotlivé stresující faktory byly dřeviny schopné v minulosti zvládat, jejich současná kombinace je už pro ně kritická.
Důležitá je biologická bezpečnost
Urbanistická praxe proto stále častěji sahá po nepůvodních dřevinách z jižní Evropy, Asie či Severní Ameriky, které díky genetické výbavě lépe tolerují sucho, vysoké teploty i zasolení půd. V ulicích českých měst tak přibývají například dřezovce, jerlíny, jinany nebo některé druhy dubů a javorů.
„Nejde už jen o to, zda strom přežije klimatickou zátěž. Musíme zároveň hodnotit jeho biologickou bezpečnost pro obyvatele,“ upozornil René Jirmus z katedry geografie.
Nepůvodní druhy dřevin totiž mohou být toxické, produkovat silné alergeny, mít trny nebo vykazovat invazní chování. Vědci proto analyzují jejich dopady na městské prostředí i zdraví lidí a poskytují samosprávám data pro rozhodování o skladbě veřejné zeleně.
Zároveň zdůrazňují, že samotná změna druhů nestačí. Klíčová je i proměna podzemního prostoru, který musí stromům umožnit dostatečný růst a přirozený vodní i vzdušný režim.
Výzkum byl zaměřen i na bezpečnost městské zeleně z pohledu biologických a sociálních rizik. Tým, který se jím zabýval, vyvinul biologický index nebezpečnosti rostlin, který hodnotí dřeviny podle alergenního potenciálu, toxicity a mechanických rizik, jako jsou trny.
Například v Olomouci analýza ukázala, že moderní výsadby na dětských hřištích sice eliminují viditelná rizika, ale častěji obsahují druhy s vyšší toxicitou, o které veřejnost zatím nemá tušení.
Zeleň ovlivňuje také pocit bezpečí
Vědci také zkoumali, jak lidé vnímají bezpečnost zelených prostor. „Husté a nepřehledné porosty podporují ve dne rekreaci, v noci však zvyšují pocit ohrožení. Omezená přehlednost a slabší účinnost osvětlení zvyšují percepci (vnímání) rizika kriminality. Design zeleně tedy přímo ovlivňuje chování lidí i jejich pocit bezpečí,“ podotkl Klapka.
Odborníci zároveň varovali před plošným odstraňováním zeleně z veřejných prostranství. Takový postup může vést k přehřívání měst a zhoršení kvality života. „Absence stínu představuje často větší zdravotní riziko než samotná vegetace,“ zdůraznil Jirmus.
Výsledky výzkumu mají pomoci městům zvládnout probíhající proměnu zelené infrastruktury. Cílem je nastavit takovou skladbu a péči o zeleň, která bude klimaticky odolná, ekologicky funkční a zároveň bezpečná pro obyvatele.
