Hlavní obsah

Botanici z Olomouce zkoumají klíčení semen při nedostatku vody

2:16
2:16

Poslechněte si tento článek

Olomouc

Na klimatický vývoj, zejména hrozící půdní sucho, reagují vědci několika kateder Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Zahájili nový výzkumný projekt, který se zabývá tím, jak se semena dokážou probudit k životu, i když mají k dispozici málo vody. Pod vedením Petra Smýkala na něm spolupracují odborníci z kateder botaniky, biochemie, biofyziky a geoinformatiky. Jako modelový druh si vybrali hrách.

Foto: UPOL

Jako modelový druh si vědci vybrali hrách.

Článek

Realizace projektu je naplánovaná na 25 měsíců a ministerstvo školství ho podpořilo částkou 3,4 milionu korun. Výsledky vědecké práce mají pomoci při šlechtění odrůd zemědělských plodin odolných vůči suchu.

Načasování a úspěšnost klíčení semen je podle odborníků zásadním krokem v životním cyklu každé rostliny. Nízká klíčivost, slabé vzcházení a špatné zakládání porostů patří mezi hlavní překážky v zemědělské produkci a s postupující změnou klimatu budou tato rizika narůstat.

Elitní moderní odrůdy plodin často nedokážou těmto výzvám čelit, zatímco plané druhy a tradiční krajové odrůdy se během svého vývoje přirozeně přizpůsobily místním podmínkám, včetně období sucha.

„Fáze klíčení je pro rostliny velmi citlivým obdobím, nedostatek vody v tomto čase může rozhodnout o úspěchu nebo neúspěchu celé sklizně,“ uvedl Smýkal.

Simulování podmínek v laboratoři

V laboratoři proto budou odborníci simulovat podmínky takzvaného osmotického stresu, vyvolaného nedostatkem vody, a sledovat, jak různé genotypy hrachu reagují. Data z fyziologických, biochemických a biofyzikálních měření propojí s analýzou prostředí pomocí geoinformačních nástrojů a modelování.

Vědci se zaměří na biologickou a genetickou rozmanitost hrachu, včetně tzv. krajových odrůd, které si uchovaly cenné adaptační vlastnosti díky dlouhodobému vývoji v různých podmínkách.

Vybrané genotypy budou navíc zařazeny do probíhajících projektů na partnerských zahraničních pracovištích.

„Výsledky výzkumu by mohly pomoci vyšlechtit nové, odolnější odrůdy a nabídnout strategie, jak minimalizovat dopady klimatických změn na zemědělství. Úspěšné klíčení v náročných podmínkách je totiž prvním krokem k posílení potravinové bezpečnosti pro budoucí generace,“ zdůraznil Smýkal.

Výběr článků

Načítám