Nobelova cena za chemii ocenila potenciální „materiál 21. století“

„Laureáti Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 vytvořili molekulární konstrukce s velkými dutinami, skrz které mohou proudit plyny a další chemikálie,“ uvedla akademie v tiskové zprávě. Tzv. metalo-organické sítě mohou podle ní sloužit ke sběru vody z pouštního vzduchu, zachycování oxidu uhličitého, skladování toxických plynů nebo čištění vody.

Výzkum, díky kterému dospěli ocenění vědci v posledních desetiletích 20. století k vytvoření stabilních metalo-organických sítí, označila akademie za průlomový.

Na práci Japonce Kitagawy, Australana Robsona a Američana Yaghiho navázali další chemici, kteří od té doby vyvinuli desítky tisíc různých sítí, které podle akademie mohou přispět k řešení nejzávažnějších problémů lidstva.

Zatím byly tyto materiály ve většině případů využívány jen v malém měřítku. Aby se však jejich přínosy mohly naplno uplatnit ve prospěch lidstva, mnoho firem dnes investuje do jejich hromadné výroby a komercializace.

Např. elektronický průmysl může nyní využívat materiály MOF k uchovávání toxických plynů, které jsou potřebné při výrobě polovodičů. Jiný typ dokáže naopak rozkládat škodlivé plyny, včetně těch, které lze použít jako chemické zbraně.

Řada firem také testuje materiály, které mohou zachycovat oxid uhličitý z továren a elektráren, a tím pomáhat snižovat emise skleníkových plynů.

Příslušné kovově-organické struktury tak mohou mít podle švédské akademie obrovský potenciál, aby se mohly stát „materiálem 21. století“.

Loni akademie Nobelovu cenu za chemii udělila Američanům Davidu Bakerovi a Johnu Jumperovi společně s Britem Demisem Hassabisem. Ocenila je za výzkum spojený s výpočetními návrhy a předpovídáním struktur proteinů.

Tento týden v pondělí švédský Karolínský institut oznámil, že letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance.

V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky.

Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí příští pondělí oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.

Nobelovy ceny, k nimž se pojí i finanční odměna 11 milionů švédských korun (24,2 milionu Kč), budou letošním laureátům oficiálně předány 10. prosince, na výročí úmrtí švédského chemika a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou každoročně tyto ceny udělovány.