Hlavní obsah

NASA vybrala snímek dne, zatmělý Měsíc po srážce s asteroidem. Podíleli se na něm i Češi

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Washington/Praha

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil ve středu 5. února jako astronomickou fotografii dne zatmělý Měsíc zobrazený ze sedmi míst na světě v době, kdy na jeho povrch loni 21. ledna dopadl asteroid. Na vzniku snímku se podíleli také Češi.

Foto: F. Pichardo, G. Hogan, P. Horálek, F. Hemmerich, S. Schraebler, L. Hašpl, R. Eder / Matipon Tangmatitham

Snímek dne NASA 5. února 2020 – Perspektivy měsíčního zatmění

Článek

Mozaika je unikátní v tom, že všechny snímky byly pořízeny sedmi fotografy nezávisle na sobě v jeden konkrétní a velmi vzácný moment – když do zatmělého Měsíce narazil asteroid.

„Dva ze sedmi spoluautorů této unikátní mozaiky, která astronomy dovedla k určení přesných informací o dopadnuvším tělese na Měsíc, jsou Češi,“ sdělil astronom a fotograf Petr Horálek.

Snímek dne nazvaný Lunar Eclipse Perspectives (Perspektivy zatmění Měsíce) tvoří podle České astronomické společnosti záběry souputníka Země pořízené 21. ledna 2019 v americkém státě Georgia, Dominikánské republice, Kapverdách, na španělských Kanárských ostrovech, Německu, Rakousku a právě Česku.

Foto: F. Pichardo, G. Hogan, P. Horálek, F. Hemmerich, S. Schraebler, L. Hašpl, R. Eder / Matipon Tangmatitham

Snímek dne NASA 5. února 2020 – Perspektivy měsíčního zatmění (s originálními popisky míst)

Tehdy během úplného zatmění Měsíce teleskopy v řadě zemí zaznamenaly, že do lunárního povrchu narazil meteorit (dopad asteroidu na snímku: světlé skvrnky označené „L1-21J“).

Náraz asteroidu do Měsíce během zatmění viděli i Češi

Věda a školy

Měsíc čelí dopadům vesmírných těles běžně, což dokládá povrch posetý krátery. Odborníci se ale tehdy shodli na tom, že dopad byl vůbec první, který se podařilo zpozorovat během měsíčního zatmění. Zemi v takovýchto případech na rozdíl od Měsíce chrání atmosféra, ve které meteority ve většině případů shoří.

Horálek loni k události řekl, že dopad se podařilo zaznamenat Liboru Hašplovi z Velkého Oseku či členům astronomického kroužku v pardubické hvězdárně. Sám Horálek úkaz snímal na kapverdském ostrově Boa Vista teleobjektivem. Kratičký záblesk byl patrný i na videu z brněnského planetária. Nicméně právě Hašpl a Horálek jsou uvedeni jako spoluautoři nyní zveřejněného snímku od NASA.

Nový kráter by mohl být devítimetrový

Z vědecké práce, jejímž spoluautorem je Matipon Tangmatitham, thajský student americké Michigan Technological University a hlavní autor kompozitního snímku na webu NASA, vyplývá, že těleso mělo před dopadem na měsíční povrch průměr 29 centimetrů, hmotnost 27 kilogramů a do Měsíce narazilo rychlostí přibližně 14 km/s (více než 50 000 km/h).

Byť z kosmického hlediska dopadová rychlost není nijak závratná (Země se na své oběžné dráze pohybuje dvakrát rychleji), odhaduje se, že uvolněná energie vytvořila na povrchu Měsíce kráter o průměru zhruba devět metrů.

Foto: Petr Horálek

Záznam dopadu asteroidu na Měsíc 21. ledna 2019 z Kapverdských ostrovů

Snímek nezobrazuje primárně dopad asteroidu, nýbrž polohy zatmělého Měsíce v době dopadu asteroidu vůči hvězdám, jak je zachytilo sedm nezávislých pozorovatelů. Měsíc se totiž vlivem perspektivy promítá v jeden okamžik na různých místech na Zemi pod odlišným úhlem vůči hvězdnému pozadí.

Dále je znát, že kotoučky Měsíce v mozaice nejsou stejně veliké, za čímž stojí různá vzdálenost pozorovatelů od Měsíce v době focení.

Foto: Libor Hašpl

Záznam dopadu asteroidu na Měsíc 21. ledna 2019 z Česka

„Také je vidět, že se Měsíc z různých míst na naší planetě jevil odlišně natočený. Z odlišných zeměpisných délek a šířek se pozorovatelé dívali na Měsíc pod jiným úhlem, podobně jako dva lidé stojící dál od sebe a sledující horkovzdušný balón s nápisem. Zatímco jednomu z pozorovatelů se nápis jeví celý na okraji balonu, tomu druhému se už kus nápisu schovává za okraj,“ připodobnil Horálek.

Jednoduše řečeno, z každé části Země vypadá naše přirozená družice jinak.

NASA už podvacáté ocenila snímek českého astrofotografa

Věda a školy

Není to poprvé, co NASA jako snímek dne použila fotografii českého autora. V minulosti uspěli Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, Jan Šafář z brněnské hvězdárny nebo Horálek, jehož fotografie jako astronomický snímek dne vesmírná agentura publikovala už více než dvacetkrát.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám