Hlavní obsah

Národní cenu vlády Česká hlava získala kardioložka Zuzana Moťovská

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Nejvyšší české vědecké ocenění, Národní cenu vlády Česká hlava, letos získala kardioložka Zuzana Moťovská. O jejím ocenění ve středu rozhodla vláda. Ceny Česká hlava, o kterých rozhoduje odborná porota, dostali např. Jan Martínek za nové minimálně invazivní způsoby léčby onemocnění žaludku a jícnu či archeolog Jiří Macháček za objev germánských run na slovanském sídlišti.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Kardioložka Zuzana Moťovská na páteční tiskové konferenci při příležitosti vyhlášení vítězů 22. ročníku soutěže Česká hlava 2023

Článek

Laureáty představil předseda správní rady projektu Česká hlava Martin Vlach na páteční tiskové konferenci v Kampusu Hybernská v Praze.

První takto oceněná žena

Zuzana Moťovská je profesorkou vnitřního lékařství Univerzity Karlovy. Je uznávanou odbornicí na kardiovaskulární onemocnění a ischemickou chorobou srdeční. Vede akutní kardiologii v kardiocentru 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

Má významný podíl na studiích ovlivňujících doporučení pro léčbu onemocnění koronárních tepen. Kardioložka se také zabývá vlivem ženského pohlaví na zvládání kardiovaskulárních onemocnění.

Když srdce není v pořádku. Symptomy, které podle kardiologa nesmíme přehlížet

Zdraví

Moťovská je zároveň první ženou, která Národní cenu vlády Česká hlava získala. „Pokud to ocenění bude motivací pro ženy vědkyně, tak to splnilo své poslání,“ reagovala.

„Převzetí této ceny pro mě znamená možnost vizualizace, že v této zemi se dá dělat nejenom kvalitní výzkum, ale že tato země ten kvalitní výzkum i hodnotí,“ dodala.

Antikolizní systém tramvají i využití znečišťujících látek

Ocenění Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra získal Jan Martínek z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) za výzkum gastroskopie jako diagnostické a léčebné metody.

Martínek je prvním, kdo v ČR provedl perorální endoskopickou myotomii (POEM), tedy endoskopické naříznutí napjatých svalů stěn žaludku nebo jícnu. Naučil POEM i další endoskopisty, kteří jej provádí.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Jan Martínek z IKEM na tiskové konferenci při příležitosti vyhlášení vítězů 22. ročníku soutěže Česká hlava 2023 za nejlepší letošní objevy, patenty českých vědců

Archeolog Jiří Macháček z Masarykovy univerzity, laureát Ceny Invence společnosti ABB, se ve svém výzkumu věnuje počátkům slovanského osídlení českých zemí a Velké Moravě.

Nejstarším písmem na Moravě nebyla hlaholice, ale starogermánské runy

Věda a školy

Jeho nejvýznamnější vědecký objev byly doklady o germánských runách jako prvního písma Slovanů v jihomoravské lokalitě Lány. Jako jeden z prvních také zaváděl informační technologie do humanitních věd.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Jiří Macháček z Masarykovy univerzity

Cenu Industrie společnosti CSG, která se uděluje za nejlepší podnikovou inovaci, získala společnost Škoda Digital.

Výsledkem výzkumu společnosti je antikolizní systém tramvají minimalizující krizové situace, ve kterých by hrozil střet s jinými objekty na trati. Hlavní důraz byl kladen zabránění kolizím s velkými objekty, minimalizaci ekonomických škod a škod na zdraví pasažérů.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Člen skupiny ŠKODA Group Jan Hušák

Cenu Doctorandus za technické vědy získala Barbora Kamenická za výzkum technologií, které mohou odstranit léčiva, barviva a další nežádoucí látky z vody.

Kamenická přitom přišla na způsob, jak tyto kontaminující látky znovu využít.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Vědkyně Barbora Kamenická

Cenu Doctorandus za přírodní vědy dostal Martin Toul z Masarykovy univerzity za výzkum funkcí proteinu staphylokinázy, který se využívá pro léčbu mozkové mrtvice.

Toul také objasnil působení rohoro proteinu, což umožnilo desetinásobné zvýšení účinnosti tohoto proteinu při léčbě.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Martin Toul z Masarykovy univerzity

Tomáš Brabec z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR získal zvláštní cenu odborné poroty. Ve výzkumu se věnoval poruchám tvorby mikrobů ve střevě, které jsou mimo jiné příčinou vzniku Crohnovy choroby.

Vědci působící v Česku a Izraeli objevili nový typ imunitní odpovědi proti bakteriím ve střevě

Věda a školy

Mikroby ve střevech kontrolují Panetovy buňky, které působí podobně jako antibiotika. Brabec prokázal, že tyto buňky musí být aktivovány molekulami imunitního systému, aby vytvořily dost antibakteriálních protilátek, a zamezily tak vzniku zánětu ve střevech.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Tomáš Brabec z Ústavu molekulární genetiky

Ceny Česká hlava pro vědce za jejich patenty a objevy se udělují od roku 2002. O laureátech rozhodovala odborná porota složená z předních českých vědců, jako je emeritní rektor VŠE Richard Hindls, psychiatr Cyril Höschl nebo neurochirurg Vladimír Beneš.

O laureátovi Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. S oceněním udělovaným za mimořádné výsledky ve vědě a výzkumu se pojí odměna jeden milion korun. Loni cenu získal botanik a ekolog Petr Pyšek, který se zabývá biologickými invazemi.

Galavečer Česká hlava, na kterém budou slavnostně předány ceny vítězům aktuálního, 22. ročníku, se uskuteční v neděli.

Středoškoláci zkoumali zdroje světla i regeneraci srdce, získali cenu České hlavičky

Věda a školy

Reklama

Související témata:
Česká hlava

Výběr článků

Načítám