Na zřícenině hradu Pyšolec objevili archeologové dávné centrální vytápění

„Jedná se o tehdy docela výjimečnou věc používanou v hradech, které takovému luxusu odpovídaly svým významem,“ řekl Miroslav Korbička ze Spolku na ochranu památek Bystřicka, který se na výzkumu dlouhodobě podílí. Teď plánuje částečnou rekonstrukci základů teplovzdušného systému.

Při výzkumu odhalili pilíř, na kterém bylo v prvním patře vystaveno vlastní otopné zařízení. „Víme, jak fungovalo, ale jeho konkrétní podobu neznáme, protože hrad byl zbořen,“ řekl Novinkám Korbička. „Pilíř je značně poničen povětrnostními vlivy a vegetací, a proto bude muset proběhnout jeho sanace, aby nedocházelo k jeho další degradaci,“ doplnil.

Po staletích se postupně objevují základy hradního komplexu, který vznikl zřejmě na začátku 14. století. První písemná zmínka o Pyšolci je z roku z roku 1350, už v roce 1464 je ale zmíněn jako zbořený.

Dominantou Pyšolce je věž, kterou čeká druhá fáze statického zajištění. Dosud z jejího torza zmizely náletové dřeviny a uvolněné kameny, věž byla snížena a zakryta proti zatékání. Pracovníci si poradili také s mohutnou trhlinou ve zdivu, vyplnili ji pomocí injektáže a věž stáhli upínacími pásy.

Teď se hledá shoda se statikem a památkáři na nejvhodnějším postupu dalších prací.

„Pak dojde na projekt, jeho schvalování, zkrátka administrativní kolečko, než začnou vlastní práce. Hrana koruny věže se poté opatrně rozebere a znovu citlivě vyzdí. Temeno věže bude místy dozděno a následně překryto drnovou vrstvou, aby dovnitř neteklo. Pak ještě zbývá tlaková injektáž sekundárních trhlin a přespárování obvodového pláště, než se budou moci uvolnit stahovací pásy a rozebrat lešení,“ nastínil Korbička další postup.

Pyšolec, jehož majitelem se před čtyřmi roky stala obec Vír, stojí v těžko dostupném terénu. Tomu odpovídala i logistika.

„Všechno se tam musí vynosit ručně. Pod hrad jsme naskladnili písek a zapíchli tam ceduli, kde prosíme návštěvníky o pomoc s vynesením nahoru. Zafungovalo to,“ pochvaluje si pomoc turistů vírský starosta Ladislav Stalmach (Muži pro Vír).

Kromě návštěvníků pomohli i místní sportovci. „Ti vynesli nahoru čtyři tuny trubek a podlážek pro lešení kolem věže. Těžkou mříž na zakrytí cisterny na vodu, která byla v předešlých letech objevena a vyčištěna jako první, zase na místo dopravila skupina skautů pod vedením profesora Petra Maděry,“ vyjmenoval Stalmach.

Řada archeologických nálezů z Pyšolce už je v Městském muzeu v nedaleké Bystřici nad Pernštejnem. Jde například o keramické nádoby, mince, ale i drobné části brnění.

„Například celý prst z rukavice nebo části brigantiny, typu středověké zbroje. Výjimečným nálezem je železná vidlička, protože v té době se vidličky běžně nepoužívaly. Nevypadá ale tak, jak jsme dnes zvyklí, má jenom dva hroty,“ poznamenal ředitel muzea Vladimír Cisár.

Dříve zarostlá zřícenina se v posledních letech zásadně mění, letos obec přidá informační panely, zvažuje vytvoření naučné stezky. Archeologové však ještě zdaleka nekončí. „Práce na postupném archeologickém výzkumu zříceniny a její záchraně jsou rozhodně na více než jen jednu generaci,“ míní Miroslav Korbička.