Článek
„Historická cena tohoto křišťálu je nevyčíslitelná. Tu tržní jsme ani nezkoumali. Podobný nález se podaří jen zcela ojediněle,“ řekl Novinkám Milan Vokáč z jihlavského Muzea Vysočiny.
Klenot z doby kamenné
Křišťál mohl být používán i jako ozdoba. Má sice ostré hrany a lze s ním dobře řezat, přesto si jej musel i jeho majitel z pozdního paleolitu nebo mezolitu cenit natolik, že jej pravděpodobně k běžné práci ani nepoužíval. Možná tento jedinečný nástroj sloužil jen k rituálním obřadům.
Křišťál sloužil jako nožík a možná i jako ozdoba.
Odborníci budou drahokam, konkrétně jde o drahokamovou odrůdu křemene, zkoumat v laboratoři. Pod mikroskopem by mohli zjistit detaily o tom, jak přesně byl opracován do podoby pazourku, tedy řezného nástroje. „Pokud navíc v jeho nepatrných záhybech zůstaly drobné zbytky nějakého materiálu, budeme dokonce schopni z tohoto zkoumání určit, co se s ním řezalo,“ doplnil Vokáč. Nález odborníky nadchl, jde o skutečnou historickou senzaci.
Pravěký majitel křišťálu si musel být vědom i toho, že si svůj klenot při řezání do tvrdých předmětů může nenávratně poškodit. Pokud s ním řezal, tak spíše maso, kůže, kosti či byliny.
Foto z archeologických vykopávek na náměstí ve Velkém Meziříčí
Opracovaný drahokam je podle odborníků jasným dokladem toho, jak dokonale znali pravěcí lovci a sběrači krajinu tehdejší Českomoravské vrchoviny. Křišťály v ní lze sice najít, ale jen na několika málo místech a zcela výjimečně. Hledač musí přesně vědět, kde by mohly být. Ukrývat by se mohly v jílovitých a štěrkovitých sedimentech příkrých břehů u potoků a řek.
Děti po křišťálu chodily do školy
Nejbližší naleziště křišťálu od Velkého Meziříčí by se mohlo nacházet někde mezi Ostrovem nad Oslavou, Bobrůvkou a Vídní, samozřejmě tou moravskou. Kuriózní je, že drahokam „ležel zhruba půl metru pod povrchem, konkrétně pod chodníkem, po kterém chodí denně děti do školy“. Je tak drobný, že za své objevení vděčí mravenčí práci archeologů
Křišťál je průsvitná až průhledná odrůda křemene. Je oblíbený pro svou krásu, skelný lesk a hojně se používá ve špercích. Kolem něj leželo větší množství úlomků pazourků, které už jedinečné nejsou. „Nález je dokladem toho, že oblast Velkého Meziříčí byla osídlena v nejranějším období lidstva,“ řekl Pavel Staněk z brněnské společnosti Archaia.
Vizualizace zachycuje budoucí zrekonstruované náměstí ve Velkém Meziříčí.
Podobný křišťál se našel v minulosti na Moravě například při vykopávkách v jeskyni Kůlna v Moravském krasu na Blanensku, která patří ke slavným sídlištím neandertálců.
Nález se podařil při záchranném výzkumu na náměstí ve Velkém Meziříčí. Čeká jej celková rekonstrukce. Archeologové objevili také zbytky kostelních zdí a lidské kosterní pozůstatky ze 14. až 16. století. Výzkum pokračuje. Náměstí získá novou podobu do října 2026.
