Na trhu je stále více vajec s barevnou skořápkou. Pro kupující hraje odstín roli

Vědecký tým z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (AF MENDELU) se ve spolupráci se šlechtitelskou společností z Vysočiny Dominant Genetika s.r.o. zaměřil právě na hodnocení atypicky zbarvené skořápky. Jeho cílem je vytvořit doposud neexistující barevnou škálu, podle níž se budou moci řídit šlechtitelé plemen hybridů snášejících vejce s atypicky zabarvenou skořápkou.

Jedna barva u takto šlechtěných hybridů, kteří vznikají křížením různých plemen, nemusí ovšem pokaždé znamenat stejný vzhled skořápky. Takže kupříkladu zelená vejce nemusejí být všechna ve stejném odstínu, ale mohou se škálou odstínů lišit i mezi sebou.

„Ze zkušeností šlechtitelů špičkových nosných hybridů víme, že zákazník požaduje vyrovnanou, uniformní barvu skořápky. Barevná škála bude sloužit šlechtitelům při selekci na úrovni rodin, ale i jedinců na úrovni šlechtitelských chovů, aby mohli chovatelům a konzumentům zaručit jasně definovanou barvu skořápky vajec, která budou jejich nosnice snášet,“ uvedla Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat AF MENDELU.

„Barevný vějíř pro hodnocení intenzity zabarvení skořápky je aktuálně sestaven pouze pro nosnice snášející standardní hnědá vejce, nelze ho tedy použít ani pro hybridy šlechtěné na produkci vajec s tmavě hnědou skořápkou,“ přiblížila vědkyně.

V současnosti existuje barevná škála pro identifikaci různých odstínů žloutků, která se běžně používá u chovatelů a slouží například k posouzení vlivu krmných směsí na intenzitu zabarvení žloutků. „I u žloutků víme, že konzumenti preferují vejce s tmavě žlutými žloutky,“ doplnila.

Hybridi, kteří snášejí vejce především se zelenou a tmavě hnědou barvou skořápky, mají nižší počet snesených vajec.

„To může být pro domácnosti výhodou, jelikož stíhají vejce průběžně spotřebovávat. Na druhou stranu se jedná o exteriérově velice atraktivní nosnice i kohouty, ať už jde o modré zabarvení, červeně žíhané nebo červeně žíhané s bílými letkami, v mnoha případech se jedná o nosnice chocholaté,“ popsala Lichovníková.

„Kromě pastvy pro oko se tedy tito hybridi podílejí i na udržení biodiverzity v chovu kura domácího,“ doplnila.

Šlechtitelé z Vysočiny se atypickým hybridům začali věnovat jako jedni z prvních na světě. Nosnice a kohouty od nich odebírají chovatelé z více než šedesáti zemí světa.

Kromě Evropy dodávají také do Kanady, USA, Mexika a Ekvádoru, ale i Ghany, Keni, Ugandy nebo Etiopie, rovněž na Filipíny, do Vietnamu, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Ázerbájdžánu, Kazachstánu nebo Íránu.