Hlavní obsah

Na Plutu objevili ledové sopky. Chrlí „zubní pastu“

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na Plutu byla na základě analýzy starších snímků a dat ze sondy New Horizons amerického vesmírného úřadu NASA identifikována skupina kopulovitých ledových sopek, které se nepodobají ničemu ve sluneční soustavě. Sopečné útvary jsou navíc podle vědců možná stále aktivní. To by znamenalo, že vzdálená trpasličí planeta je dynamičtější a její nitro „žhavější“ déle, než se předpokládalo.

Foto: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute/Isaac Herrera/Kelsi Singer

Perspektivní pohled na ledovou sopečnou oblast Pluta. Povrch a atmosférické opary jsou zobrazeny ve stupních šedi – společně s určitou uměleckou interpretací toho, jak mohly dříve fungovat sopečné procesy překrývající se v modré barvě.

Článek

Na povrchu Pluta je 10 nebo i více kryovulkánů, nejvyšší z nich mají 7000 metrů, informovala v úterý agentura AP.

Na rozdíl od pozemských sopek, které chrlí plyny a roztavené horniny, kryovulkány této trpasličí planety mohou vytlačovat velké množství ledu, zřejmě zmrzlé vody – tedy žádné „vystřelování lávy vzhůru“. Výzkumníci chrlený materiál konzistencí a možným vzhledem přirovnali k zubní pastě. Nebo i k ledovcům, doplňuje server Phys.org.

Trpasličí planeta Ceres? Slaný vodní svět, tvrdí vědci

Věda a školy

Kryovulkány vědci již dříve našli třeba na trpasličí planetě Ceres nebo na některých měsících planet Jupiter, Saturn a Neptun.

Podle odborníků se ale všechny liší od Pluta, a to díky odlišným podmínkám na povrchu, jako je teplota a atmosférický tlak, a také díky odlišné směsi ledových materiálů.

Sonda Solar Orbiter se rekordně přibližuje ke Slunci. Poslala detailní snímky

Věda a školy

„Nález těchto prvků skutečně naznačuje, že Pluto je aktivnější nebo geologicky živější, než jsme si mysleli,“ konstatovala planetární vědkyně Kelsi Singerová ze Southwest Research Institute v Boulderu v americkém Coloradu, hlavní autorka studie publikované v odborném časopise Nature Communications.

„Kombinace těchto rysů, tedy že jsou (sopky) geologicky mladé, pokrývají rozsáhlou oblast a jsou s největší pravděpodobností tvořeny vodním ledem, je překvapivá, protože to vyžaduje více vnitřního tepla, než jsme si mysleli, že Pluto v této fázi své historie má,“ vysvětlila.

Geologická „země zázraků“

Pluto je tzv. trpasličí planeta, o status planety přišla v roce 2006. V průměru měří asi 2380 kilometrů a je menší než Měsíc. Jeho vzdálenost od Slunce je asi 40krát větší než vzdálenost Země od Slunce, povrch tvoří planiny, hory, krátery a údolí.

Před 15 lety v Praze sebrali Plutu status planety

Věda a školy

V červenci 2015 dorazila na vzdálenost 12 500 kilometrů od Pluta právě americká sonda New Horizons. Pořídila fotografie tělesa, na nichž je patrná řada rudých ploch, pravděpodobně zmrzlé vody.

Zveřejněná nová studie přinesla nejen rozsáhlé důkazy o kryovulkanismu, ale také potvrdila, že se nejedná o jednorázový jev, ale o dlouhodobý proces, jak připomněl další z autorů studie Alan Stern.

„Na Plutu je nejvíce fascinující, že je tak složité – stejně složité jako Země nebo Mars, přestože je menší a ve velké vzdálenosti od Slunce,“ poznamenal.

Elektra má tři malé měsíce. Jako zatím první planetka

Věda a školy

„Pluto je geologická země zázraků,“ pronesla Singerová. Objevování Pluta přirovnala ke skládání puzzle. „I když máte několik kousků, stejně nemáte tušení, jak vypadá zbytek,“ uzavřela.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám