Článek
Unikátní průzkum realizoval Ústecký kraj ve spolupráci s výzkumným týmem Anreva Solution, zapojilo se do něj téměř 21 tisíc žáků z celého kraje. Jde tak o nejrozsáhlejší šetření v rámci Česka.
Větší problémy se sebepoškozováním či poruchami příjmu potravy mají dívky, naopak chlapci se častěji potýkají se závislostmi na online hrách a pití energetických nápojů
Výzkumníci se dětí ptali na řadu oblastí, o kterých se tuší, že by v nich mohla současná mladá generace zažívat problémy. Patří sem třeba riziko závislosti na technologiích, vztah k alkoholu a návykovým látkám, poruchy příjmu potravy, ale také zkušenosti s depresivním naladěním, úzkostným prožíváním, sebepoškozováním nebo se šikanou a sexuálním obtěžováním na internetu.
Prakticky ve všech oblastech se prokázalo, že zkušenosti s podobnými obtížemi se týkají desítek procent mladých lidí v kraji. Výsledky potvrzují obavy odborníků i každodenní zkušenosti pracovníků škol, kteří se s těmito fenomény musejí potýkat.
Nový kurz má učitelům pomoci pracovat s traumatizovanými dětmi
„Covidová pandemie a dlouhý lockdown, pokračující válečné konflikty, zhoršující se ekonomická situace řady rodin a vliv všudypřítomných technologií - zejména sociálních sítí - na dospívání dětí, to vše vytváří toxický koktejl, se kterým si dnešní žáci neumí poradit zdravým způsobem,“ vidí některé z příčin vedoucí výzkumu Roman Petrenko z Anreva Solution.
Podpora hlavně pro dívky od 8. třídy ZŠ do 2. ročníku SŠ
Výzkum poukazuje na to, že by byla mimo jiné potřeba lepší podpora tzv. wellbeingu, tedy spokojenosti se životem ve školách a s učením, a též toho, jak zvládat stres, aby se žáci dokázali zdravěji vypořádat s nároky současné doby. Skupinou, která by potřebovala nejvýrazněji podpořit, jsou dívky v rozmezí od 8. ročníků základních škol až po 2. ročníky středních škol.
Z průzkumu také vyplynulo, že větší problémy se sebepoškozováním či poruchami příjmu potravy mají dívky, naopak chlapci se častěji potýkají se závislostmi na online hrách a pití energetických nápojů.
Podle Petrenka téměř 50 procent žáků nemá důvěru v někoho, na koho by se mohl ve škole v případě problémů obrátit. „Dávám si to do souvislosti s tím, že nemáme školní psychology,“ poznamenal Petrenko.
„Jsou to data velmi alarmující, musíme na ně reagovat. Výsledky výzkumu potvrdily obavy o duševní zdraví dětí a závažnost dopadů současné společenské situace na mladé lidi. Proto připravujeme řadu opatření. Krajské preventivní programy budou v příštím roce navýšené na 10 milionů korun, vzniknou multidisciplinární týmy dětského duševního zdraví a spolu s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně chystáme nový bakalářský obor školní psycholog,“ uvedla k výsledkům krajská radní pro oblast školství Jindra Zalabáková (ANO).
Přibývá dívek, které si ubližují
