Článek
Ve studii publikované v časopise Scientific Reports vědci analyzovali spory tří druhů hub – Acidiella bohemica (objevili a popsali ji čeští vědci v roce 2013 - pozn. red.), Acidomyces acidophilus a Acidomyces acidothermus. Zkoumali, zda by houby mohly pomoci objasnit dosud nevysvětlené pohlcování ultrafialového záření v atmosféře Venuše.
Možnost existence života na Venuši zajímá vědce už řadu let. Planeta je Zemi podobná jak velikostí, tak některými fyzikálními vlastnostmi, avšak její současné prostředí je extrémně nehostinné. Na jejím povrchu panují vysoké teploty a atmosféra je velmi hustá.
V současnosti se pozornost vědců zaměřuje především na její oblaka ve výšce přibližně 50 až 60 kilometrů nad povrchem, kde se teplota a tlak více blíží podmínkám na Zemi. Toto prostředí je přesto velmi náročné: vyznačuje se vysokou kyselostí, protože oblaka Venuše obsahují kyselinu sírovou, a problematická je také dostupnost vody.
Houba Acidiella bohemica se vyskytuje například v přírodní rezervaci Soos v západních Čechách nedaleko Františkových Lázní. Společně s rody Acidomyces jsou tyto houby zajímavé také pro biotechnologie: jejich enzymy a metabolické procesy by mohly najít využití při čištění kyselých důlních vod, sanaci kontaminovaných lokalit nebo biologickém zpracování kovů.
Jejich odolnost vůči extrémně kyselému prostředí však není jediným důvodem, proč se o ně vědci zajímají. V atmosféře Venuše totiž pozorují pohlcování ultrafialového záření. Část tohoto jevu lze vysvětlit známými složkami atmosféry, například oxidem siřičitým, celý průběh absorpce však dosud objasněn není.
Co jsou acidofilní houby
Jde o organismy schopné růst v extrémně kyselém prostředí (s velmi nízkým pH). Vyskytují se v kyselých půdách a v okolí důlních vod. Studie se zabývala třemi druhy acidofilních hub:
- Acidiella bohemica – dokáže růst při pH kolem 2. Vyskytuje se například v extrémně kyselých půdách.
- Acidomyces acidophilus – podle dřívějších výzkumů dokáže růst i při pH 0,5, přičemž růst byl zaznamenán také při pH 0.
- Acidomyces acidothermus – dokáže růst při pH kolem 1 a snáší také teploty až 45 °C.
Nová studie proto zkoumala, zda by vlastnosti spor acidofilních hub mohly pomoci objasnit tento jev. Vědci v laboratorních podmínkách změřili absorpční spektra spor těchto tří druhů hub a porovnali je s údaji o pohlcování záření v atmosféře Venuše.
Co prozradila analýza
U houby Acidiella bohemica vědci zaznamenali nejvyšší absorpci při vlnové délce 265 nanometrů, u druhu Acidomyces acidophilus při 258 nanometrech. Třetí zkoumaný druh, Acidomyces acidothermus, vykazoval tři výraznější absorpční maxima, a to při 243, 275 a 323 nanometrech. Všechny tyto hodnoty spadají do oblasti ultrafialového záření, které lidské oko nevidí.
Naměřená spektra se s oblastí neobjasněného pohlcování záření na Venuši překrývají jen částečně. Nevyřešený zůstává také průběh spektra v oblasti 400 až 500 nanometrů, která zasahuje do oblasti viditelného světla. Studie proto nedokazuje, že za pohlcováním záření stojí houby.
Snímky houbových kultur: (A) Acidiella bohemica, (B) Acidomyces acidothermus, (C) Acidomyces acidophilus, (D) houbové spory pod mikroskopem, (E) vzorky v průhledných nádobkách pro laboratorní měření
Je třeba dalších výzkumů
Schopnost růst v extrémně kyselém prostředí ještě neznamená, že by houby dokázaly přežít také v oblacích Venuše. Jednou z hlavních překážek je velmi nízká dostupnost vody. Nejistá je rovněž přítomnost dostatečného množství kyslíku a organického uhlíku, které houby potřebují pro svůj růst. Není ani jasné, zda by se v atmosféře dokázaly udržet dostatečně dlouho, aby se mohly rozmnožit.
Autoři proto zdůrazňují, že k posouzení této hypotézy bude potřeba další výzkum, a především nové údaje z budoucích misí k Venuši. Acidofilní houby tak představují jeden z možných směrů astrobiologického výzkumu.
