Množství mořského ledu kolem Antarktidy již třetí rok kleslo na alarmující minimum

Mořský led obklopující Antarktidu je každoročně nejmenší v únoru, kdy na kontinentu vrcholí léto. Letos však opět klesl pod „alarmující“ hranici dvou milionů kilometrů čtverečních. Rekordní minimum bylo zaznamenáno loni touto dobou a činilo 1,78 milionu km2.

„Vědci jsou si jistí, že poslední tři roky jsou, co se týče množství ledové pokrývky okolo Antarktidy, nejhorší zaznamenané v historii,“ řekl minulý týden podle listu The Guardian Will Hobbs, který se zabývá mořským ledem na Tasmánské univerzitě.

Množství mořského ledu kolem Antarktidy dosahuje svého maxima každoročně v září, ale loni bylo nejnižší zaznamenané v historii a překonalo předchozí rekord o zhruba jeden milion km čtverečních.

Neexistují spolehlivá měření tloušťky antarktického mořského ledu. Podle Ariaan Purichové, klimatoložky specializující se na Antarktidu a Jižní oceán z Univerzity Monash v Melbourne, je možné, že led byl letos tenčí než obvykle.

Vědci stále zkoumají, co je příčinou úbytku mořského ledu, ale obávají se, že by v tom mohlo hrát roli globální oteplování, zejména oteplování Jižního oceánu, který kontinent obklopuje. Mořský led odráží sluneční záření, což znamená, že méně ledu může vést k většímu oteplování oceánu.

Na mořský led jsou vázány ekosystémy Antarktidy – od tvorby tzv. fytoplanktonu, který dokáže odstraňovat uhlík z atmosféry, až po místa rozmnožování tučňáků.

Z loňského výzkumu Purichové vyplývá, že mořský led na kontinentu mohl projít „změnou režimu“, která byla pravděpodobně způsobena oteplením podpovrchové vrstvy oceánu v hloubce asi 100 metrů.

Další studie, ve které Hobbs a jeho kolegové zkoumali změny v rozsahu mořského ledu v místech, kde se každoročně tvoří, částečně doplnila důkazy na podporu tohoto tvrzení.

Při pohledu na dvě období – 1979 až 2006 a 2007 až 2022 – vědci zjistili, že množství mořského ledu se v pozdějším období stalo mnohem proměnlivějším nebo nevyzpytatelnějším. Tuto změnu nebylo možné vysvětlit změnami v atmosféře – především větry – které dříve určovaly většinu meziroční proměnlivosti ledu.

Autoři studie dospěli k závěru, že v Antarktidě došlo k „náhlému kritickému přechodu“, ale nedokázali říci proč.

„Nevíme, co je hnací silou změny. Mohlo by to být oteplování oceánu nebo změna jeho slanosti,“ řekl Hobbs.

Výzkumníci varovali, že úbytek mořského ledu, který může vést ke zvyšování hladiny oceánu, je jen jednou z několika významných změn pozorovaných v Antarktidě, které budou mít pravděpodobně globální důsledky.

Autoři studie proto vyzvali vlády, aby se změnami v Antarktidě zabývaly vážněji.