Odstartovala raketa k Měsíci, NASA ukázala naši planetu z paluby Orionu

S ohledem na tropickou bouři Nicole se NASA rozhodla odložit start nosné rakety SLS s misí Artemis I na středu 16. listopadu. Start této nejsilnější rakety byl úspěšný, ale nejprve nebylo jisté, zda se tento den akce podaří, odpočítávání bylo zastaveno. Nakonec však dala letová ředitelka povolení ke startu.

„Orion je nyní na oběžné dráze Země,“ zaznělo krátce před 8:00 SEČ v živém vysílání NASA. Předtím se od třímetrového modulu oddělily raketové motory a následně i centrální stupeň a rozvinuly se solární panely.

K oddělení modulu Orion od horního raketového stupně došlo podle plánu zhruba v 9:45 SEČ, potvrdila NASA na Twitteru, kde později zveřejnila i první pohledy na naši planetu z paluby Orionu.

Další záběry z modulu na Zemi byly naplánovány na 16:45 SEČ, nakonec k nim došlo zhruba o půl hodiny později.

Dvouhodinové startovní okno se otevřelo v 7:04 SEČ, nicméně první odpočet se v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral zastavil na 10 minutách do startu.

Potíže způsobil nejprve netěsnící ventil, jeho spoje ale dotáhl tým techniků. Další problém vyvstal kvůli ztrátě signálu z radarového stanoviště, který se rovněž podařilo vyřešit. Týmy provedly testy, aby zajistily, že během mise bude fungovat sledování a komunikace s raketou a modulem.

Kdyby tento středeční start nevyšel, jako záložní termín startu byl podle portálu Space.com stanoven 19. listopad.

Jestliže vše půjde po startu podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450 tisíc kilometrů od Země a 40 tisíc kilometrů od odvrácené strany Měsíce.

Týmy techniků v NASA se na start připravovaly už přes dva měsíce, během kterých se inženýři potýkali s technickými problémy, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším potížím, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Co se týká aktuálního startu, tak raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion.

Technici komponent vyměnili, a ačkoli se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko.

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše, od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliardy korun).

Na lunární oběžné dráze bude rovněž vybudována stanice Gateway, posádku k ní bude dopravovat právě loď Orion, vynesená raketou SLS (Space Launch System). Na povrch Měsíce pak dopraví astronauty modul HLS (Human Landing System), kterým má být minimálně při prvním přistání upravený koráb Starship od firmy SpaceX.

Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč).

Raketa SLS je vysoká 98 metrů, modul Orion tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna – ve veřejné soutěži pojmenovaná Velitel Moonikin Campos – představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle.

Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mj. sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 a 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo celkem 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.