Článek
Centrální banka letos základní sazbu nejprve držela na 3,5 procenta. V červnu ji zvýšila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta a na této úrovni ji ponechala v srpnu a září.
„Druhé letošní zvýšení sazeb ČNB, tentokrát na čtyři procenta, trh očekával. Banky ho do hypoték z velké části už v předstihu promítly,“ uvedl finanční ředitel developerské společnosti Neocity Jiří Piluša.
ČNB nabízí komerčním bankám možnost uložit u ní na dva týdny přebytečné peníze. Za jejich poskytnutí jim vyplácí úrok. Vyhlášená dvoutýdenní repo sazba představuje horní hranici úroku, který jim v těchto operacích může nabídnout. Když ji zvýší, úvěry v bankách obvykle zdraží, zatímco spoření se může více vyplatit.
Lidé a firmy poté omezí část výdajů, ekonomika se ochladí a inflační tlaky slábnou. Nyní jsou ale výrazné a vycházejí především z růstu cen energií, služeb a nákladů na bydlení.
O nastavení sazeb bude ČNB letos jednat ještě jednou, týden před Vánoci.
Zlevňování potravin končí
Ceny energií vyhnaly letos nahoru hlavně dopady války v Íránu. Zdražování služeb souvisí mimo jiné i s poměrně rychlým růstem mezd, který zvyšuje náklady firem. Proti tomu dosud působilo zlevňování potravin, které ovšem podle analytiků může brzy skončit.
Celková inflace v říjnu podle předběžného odhadu statistiků nepatrně klesla na 2,4 procenta, ceny služeb ale rostly o 4,5 procenta. Takzvaná jádrová inflace, což je ukazatel růstu cen po vyloučení energií, potravin, alkoholu a tabáku, se pak pohybovala na 3,3 procenta. To naznačuje, že pod povrchem celkové inflace zůstávají cenové tlaky výraznější a nadále převyšují dvouprocentní cíl ČNB.
V příštím roce inflace podle ekonomů poroste, podle spíše optimistických prognóz by se mohla pohybovat kolem 3,5 procenta. „Výrazněji, přes deset procent, vzroste energetická inflace. Po letošním výrazném poklesu opět porostou ceny potravin, zejména mléčných výrobků a masa. Jak vysoko inflace vyskočí, bude záviset především na dalším vývoji cen plynu,“ konstatoval hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.
