Ministerstvo chystá změnu v zajištění asistentů, podle expertů o ně školy přijdou

Minulý týden na pražské konferenci o asistentské profesi záměr představil ředitel odboru základního, předškolního a speciálního vzdělávání na MŠMT Michal Černý. Podle Zbyňka Němce z katedry speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze i zástupců vzdělávacích organizací by po úpravě řada škol o asistenty přišla.

Podle údajů ministerstva měly poradny na konci září 2018 ve své péči 20 600 dětí. Dvě třetiny z těchto chlapců a děvčat měly asistenta s požadavkem na financování. Loni v září se poradny staraly o 26 300 vážněji znevýhodněných žáků, asistenta s požadavkem na financování měly čtyři pětiny.

Podle Černého počty asistentů rostly rychleji než počty dětí s potřebou této podpory.

Experti poukazují na to, že pozice asistentů je nejistá. Většinou mají smlouvy na rok či dva. Školy na ně peníze vždy nemají. Tzv. parametrizace má podle ministerstva stabilitu zajistit - školy by asistenty měly podle parametrů. Množství pracovníků by se stanovilo podle počtu tříd, jejich naplněnosti a počtu znevýhodněných školáků. Na třídu by připadla desetina asistentova úvazku, podle počtu a stavu znevýhodněných dětí další úvazková část.

Podle organizace Society for All (SOFA) a Asociace pracovníků speciálně pedagogických center by školy po parametrizaci mohly přijít téměř až o dvě pětiny asistentů, malé školy až o 70 procent.

Podle předsedkyně SOFA Lenky Felcmanové je problematická i argumentace MŠMT, že se asistenti dostanou i do škol, kde teď nejsou.

„Ve školách, kde nyní asistenti nejsou, nejsou ani děti se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), které by je potřebovaly. Dát asistenty paušálně např. na víceletá gymnázia většinově smysl nemá, protože tam obvykle žáci se speciálními potřebami v míře vyžadující podporu asistenta nejsou. Samozřejmě že výjimečně ano, třeba žáci se smyslovým nebo tělesným postižením, ti ale mají asistenci zajištěnou již nyní přes podpůrná opatření,“ vysvětlila pro Novinky.

„Má-li být jedním z hlavních důvodů šetření prostředků na asistenty, strategie, že je dáme tam, kde nejsou s ohledem na skladbu žáků potřeba, a ubereme tam, kde ta potřeba je, je krokem, který poškodí žáky se SVP i školy, které je vzdělávají. Ředitelé nemohou odmítnout nespádové dítě se speciálními potřebami, pokud mají volnou kapacitu,“ upozornila.

Poradny často podle Felcmanové rodiče těchto dětí směřují na školy, kde vědí, že se o ně umějí postarat. „Někdy je to už pro samotné školy na hranici zvládnutí, ale pokud mají místo, nemají legální možnost dítě odmítnout. Tyto školy bez možnosti flexibilního dofinancování doplatí na parametrizaci nejvíce, a to je špatně,“ řekla Novinkám.

Kupříkladu základní škola v Benešově nad Ploučnicí má 19 asistentů a nově by jich podle organizace Nová škola měla 12, upřesnil Němec. Podle expertů by na nový systém doplatily školy, které se věnují inkluzi a mají velký počet začleňovaných dětí. Naopak neinkluzivní školy by získaly asistenty, které ani nepotřebují. Odborníci žádají změnu parametrů.

„Čím víc je škola proinkluzivní, tím víc jí parametrizace uškodí,“ poznamenal Němec. Podle něj se bez asistentů zhorší kvalita výuky, zvýší se zátěž učitelů a vzroste tlak na přeřazování znevýhodněných žáků do speciálních tříd a škol.

Podle propočtů resortu školství by o asistentské úvazky po parametrizaci od roku 2025 ve srovnání s loňským zářím přišly školy do pěti stovek žáků. Nejhůř by to dopadlo na školy se stovkou až dvěma stovkami školáků, mohly by mít o 13 procent úvazků méně. Velké školy s více než pětistovkou dětí by na tom byly zhruba stejně jako loni.

Pokud by asistenti chyběli, mohlo by podle Černého o ně vedení školy zřizovatele požádat. „Počty úvazků mohou být takové jako dnes, pokud si to ředitel odůvodní,“ uvedl šéf ministerského odboru.

Záměrem podle něj nebylo počty asistentů snižovat. „V tuto chvíli ale opravdu prostředky navíc nejsou,“ zmínil.

Konferenci S asistenty k lepší škole, která se konala v úterý 17. října, pořádala organizace Člověk v tísni. Akce se konala pošesté.