Článek
Spolu s razidly návštěvníci uvidí unikátní exponáty od proslulého pražského groše Václava II. až po půltolar Karla VI. z roku 1726 a spousty dalších mincí z produkce nejvýznamnější české středověké mincovny, využívané mnoha panovníky.
„Výstavou přibližujeme dějiny mincovny z let 1300 až 1726 a zároveň připomínáme 300 let od ukončení ražby ve Vlašském dvoře – největší české středověké mincovny, která byla spjata s mimořádným ekonomickým rozmachem Českého království,“ přiblížila expozici ředitelka muzea Lenka Mazačová.
Návštěvníci výstavy si tu mohou vyrazit památeční minci i sami. „Razí se do hliníkového střížku. Jako suvenýr jsme připravili i kopii renesanční medaile z bílé mosazi, která dobře napodobuje stříbro,“ doplnila Mazačová a připomněla, že mince se původně razily ručně silným úderem kladiva. Strojová ražba se v Čechách rozšířila až od druhé poloviny 17. století.
Panovníci padělateli
Stejně staré, jako je sama výroba mincí, je i jejich padělání. Často se používaly měděné kusy potažené tenkou vrstvou stříbra. Podle tvůrců výstavy a historiků se občas znehodnocení měny dopouštěli i sami panovníci, kteří si tím, podle kurátora výstavy Josefa Kremly, vylepšovali královský rozpočet.
V této souvislosti zmínil například soubor pražských grošů Jana Lucemburského s výrazně sníženým obsahem stříbra v mincovním kovu. „Vypadá to tak, že tato falsa mohla vzniknout v nějaké podobě přímo v mincovně,“ uvedl kurátor. „Postříbřené mince bývají dnes poměrně dobře rozpoznatelné, protože i v opisech se vyskytovala řada chyb,“ vysvětlil Kremla.
Soubor sedmdesáti mincí byl nalezen v roce 1934 přímo v Kutné Hoře. „Od samého začátku bylo zřejmé, že se jedná o groše falešné, ale ražené v královské mincovně ve Vlašském dvoře,“ řekl Kremla o nálezu uloženém v kutnohorském muzeu.
Také na jedné z přednášek archeologa Filipa Velímského zaznělo, že velmi kvalitní penězokazecká dílna prokazatelně fungovala na hradu Žleby, který je pár kilometrů od Kutné Hory.
Kutnohorské mince ale nebyly první padělané či šizené. Už kníže Břetislav v 11. století údajně nechával razit mince s menším obsahem stříbra a s menším průměrem nebo jen tence postříbřené měďáky. Krátkodobě na tom sice získal, ale o šizenou měnu přestal být brzy zájem a další nástupci museli napravovat reputaci.
Mince na vlastní oči
Název výstavy Lesk i bída stříbrné měny odkazuje na historické kontrasty. „Na jedné straně je to sláva a bohatství kutnohorského stříbra, na druhé bída těžby po třicetileté válce,“ upozornil Kremla. Pražský groš podle něj patřil kdysi k nejkvalitnější a nejsilnější měně v celém prostoru střední Evropy a zůstal jí až do počátku 16. století.
Výstava ale ukáže i měděné mince z dob husitství, inflační válečné mince a vysvětlí i důvody státního bankrotu. „Konec ražby v roce 1726 měl jednoduchou příčinu – přestalo se razit, protože už nebylo z čeho,“ objasnil Kremla.
Připustil, že v dnešní technologické době je snadné najít si všechny mince na internetu. „Ale vidět pražský groš na vlastní oči je něco jiného. Návštěvník si může porovnat groš Václava II. s tím od Karla IV. nebo Ferdinanda I., či třeba tolary všech tří Ferdinandů,“ zve kurátor výstavy.
Proslulý pražský groš Václava II. patřil k nejsilnějším měnám střední Evropy.
Kromě mincí budou vystaveny i obrazy a faksimile Královského horního zákoníku nebo více než 150 let starý model slavné mincovny.
„Ukážeme i faksimile Zbraslavské kroniky, v níž je zachyceno zahájení kutnohorské ražby,“ dodala ředitelka Českého muzea stříbra Lenka Mazačová.
Kurátor Josef Kremla s ředitelkou Českého muzea stříbra Lenkou Mazačovou chystají novou výstavu mincí.
