Miliardář Branson a mladý Cousteau se chystají do hlubin Země

Velká modrá díra, zatopený závrt ve vodách Honduraského zálivu u pobřeží Belize a součást korálového systému jménem Belizský bariérový útes, má téměř přesně kruhový půdorys o průměru 300 metrů a hloubce 124 metrů. Jáma je obklopena úzkým pásem pevniny.

Vznikla během minulých dob ledových, kdy byla hladina moře výrazně nižší než nyní. Jde o závrt krasového původu, který se tvořil rozpouštěním vápenaté horniny. Tak se utvořila jeskyně, u které se poté probořil strop. Později se vše dostalo pod hladinu a vnitřní prostor se vyplnil mořskou vodou.

V roce 1971 prozkoumal lokalitu Jacques-Yves Cousteau. Při své výpravě zdokumentoval krasové útvary z dob, kdy oblast ještě nebyla pod vodou. A právě sem míří nová expedice, ve které má prsty i neúnavný 68letý britský podnikatel Richard Branson.

Tento „výlet” by mohl pomoci lépe objasnit co leží pod Velkou modrou dírou. Z nadhledu vypadá jako obrovská inkoustová skvrna v moři, uvnitř je však jeskyně dost velká na to, aby v pohodě pojala dva Boeingy 747, přičemž by pořád zbyl volný prostor, jak píše britský list The Daily Telegraph.

Místo, které bylo před 100 tisíci lety nad hladinou, je nyní doslova magnetem pro potápěče – těmi jsou jak Branson, tak především takzvaný akvanaut a dokumentarista Fabien Cousteau.

Při živě vysílané nedělní misi mají Branson a Cousteau vstoupit do ponorky, která se následně bude nořit do hlubin. Pilotkou ponorky Stingray 500 od kanadské společnosti Aquatica Submarines bude Erika Bergmanová.

Samostatní potápěči obvykle klesají maximálně na necelých 40 metrů pod vodou, tudíž to, co leží níže, zůstává nadále převážně nezmapovaným – a nemalým – územím. To se má začít měnit.

Tým Bergmanové doufá, že se podaří získat vědecké údaje o kvalitě vody či bakteriální aktivitě a pořídit také v místě snímky s vysokým rozlišením.

Průzkumníci rovněž plánují pátrat po tom, o čem se předpokládá, že by mohlo být pozemskou vrstvou se zcela vyčerpaným kyslíkem. To by teoreticky mohlo poskytnout stěžejní informace i o přírodních silách, které podle deníku The Daily Telegraph mohly souviset dokonce s pádem civilizace Mayů mezi roky 800 a 1000.

Měření kyslíku je aktivita, na kterou je velitelka mise nesmírně zvědavá. „Má se za to, že v modré díře je v dolní části anoxická vrstva, kde bychom mohli najít zakonzervovaný život,“ poznamenala Bergmanová. Anoxická událost je právě stav, kdy v hloubi oceánu kompletně vymizí kyslík.

Sám Branson si přeje, aby jeho zapojení do projektu zvýšilo povědomí o nutnosti chránit světové oceány.