Článek
Po krátkém oteplení na začátku týdne se kontinentem přežene studená fronta, která přinese výraznější ochlazení, zejména do západní a jižní části Evropy. Pokles teplot se očekává i ve střední Evropě.
Důležitou roli by mohlo sehrát severozápadní oceánské proudění. To znamená nejen chladnější vzduch, ale i více vlhkosti. Nad Evropou se tak mohou začít vytvářet tlakové níže, které po delším období sucha přinesou vyšší úhrny srážek.
Kvůli nižším teplotám mohou mít srážky na řadě míst sněhový charakter. Na horách může napadnout výrazné množství sněhu, na hřebenech těch nejvyšších i více než metr.
Sněžení se ale nemusí omezit jen na horské oblasti. Sníh by se mohl objevit i v nižších polohách a pokrýt rozsáhlé části Evropy – od Velké Británie až po Řecko.
Bude sněžit, nebo pršet?
Situace je zajímavá i ve vztahu k Česku. Některé modely totiž soustřeďují výraznější srážky právě nad naše území. V některých scénářích se počítá se vznikem jadranské tlakové níže, která často přináší vydatné srážky zejména do jižní a východní části republiky.
Příští týden se pravděpodobně ochladí a přibyde srážek, ale vývoj je zatím nejistý.
Je však potřeba zdůraznit, že předpověď na příští týden zůstává značně nejistá, což je u podobně dynamických situací běžné. Klíčové bude přesné rozložení tlakových útvarů a postup frontálních systémů.
Hranice mezi deštěm a sněžením je navíc velmi citlivá a často rozhodují rozdíly jen několika stupňů Celsia. Aktuálně se jako nejpravděpodobnější jeví scénář se sněžením na horách a částečně i ve středních polohách, zatímco v nížinách by mělo převážně pršet. Situace se bude v následujících dnech dále zpřesňovat.
Celkově se však rýsuje trend návratu charakteru počasí podobnému zimě, které jsme naposledy zažili v únoru. Návrat zimních podmínek by ale měl být spojen především se srážkami, nikoli s výraznými mrazy.
