Článek
Městské trávníky kvůli přetrvávajícímu suchu na mnoha místech střední Evropy trpí. V létě usychají na troud a ani pravidelná kvalitní zálivka není vždy řešením. Často se totiž kropí podle předem stanoveného harmonogramu, ne podle aktuálního počasí a skutečné potřeby.
Jsou barevné a mimořádně odolné
Proto začali vědci z Mendelovy univerzity v Brně s kolegy výzkumníky z brněnské Masarykovy univerzity a z rakouské výzkumné instituce Bio Forschung Austria hledat jiné řešení. Odmítli jít přitom cestou generické úpravy semen ze současných travních směsí tak, aby byly odolnější vůči vedru.
V nových trávnících se bude objevovat i kozí brada východní.
Výzkumníci zvolili přirozené - přírodní řešení. „Panonie je nejsušší, nejteplejší a nejextrémnější oblast z hlediska změny klimatu ve střední Evropě. Hlavním smyslem je nasbírat a namnožit druhy z květnatých luk, které jsou pro tuto oblast typické a jsou schopny zvládat klimatické extrémy,“ řekl Novinkám k tomuto projektu nazvanému PannFlora Stanislav Hejduk z Agronomické fakulty MENDELU.
Vědci budou již letos v létě sbírat osivo z vybraných druhů a testovat jejich vhodnost k množení v polních podmínkách.
K odolným rostlinám z Panonie patří i mrkev obecná.
Panonská oblast je vystavena suchu a horku dlouhodobě. I díky tomu jsou některé druhy z této rozlehlé lokality již vyzkoušené a dají se dobře množit a šlechtit.
„Je to například štírovník růžkatý nebo čičorka pestrá, u řady druhů však osivo není k dispozici. Na základě botanických snímků z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jsme vybrali zhruba 80 druhů rostlin, které by mělo jednak smysl množit a jednak jsou pro trávníky důležité,“ vysvětlil Hejduk.
Přibude mateřídouška, chrpa i šalvěj
Již v příštím roce by se mohly nové travní směsi začít využívat zhruba v sedmi lokalitách na jihu Moravy. Protože tvoří až po Brno severní okraj Panonie, očekává se, že použití nového postupu najde rychle uplatnění. S ohledem na dlouhodobé sucho a změnu klimatu, kde je i v severnějších oblastech Evropy tepleji, najdou nové travní směsi podle vědců využití i jinde.
Chrpa luční je atraktivní pro opylovače.
Původní druhy panonských trávníků v městské zeleni by měly zvládat nejen suché klima, ale měly by také plnit estetickou funkci.
„V létě, kdy řada běžných trávníků usychá, by měly být nové druhy barevně kvetoucí a měly by lákat hmyz. Objeví se tam třeba mateřídouška panonská, chrpa luční nebo šalvěj luční,“ uvedl Hejduk k novému druhovému složení trávníků.
K odolným rostlinám z Panonie patří i jitrocel prostřední.
Vědci se chtějí kromě získání osiva soustředit i na lepší osvětu v péči o městské trávníky. V minulosti standardní způsob péče už je totiž dnes nedostatečný a o péči je třeba uvažovat jinak a v širších souvislostech.
Kupříkladu v roce 2018, který byl jedním z nejsušších roků za posledních 20 let, města často trávníky sekala na nízko a vlastně si tím devastovala svoji zeleň. Osvěta spojená se správnou péčí o trávníky tedy půjde ruku v ruce se zaváděním nových směsí.
