Méně častá, ale ničivější. Odborníci zkoumali vliv klimatických změn na krupobití

Klimatičtí experti z britských institucí Univerzity of Newcastle, Met Office a University of Bristol použili celoevropské simulace k modelování budoucích změn krupobití v důsledku globálního oteplování. 

„Naše zjištění naznačují, že vliv klimatických změn na extrémní bouřky je složitější, než se dosud předpokládalo, a modely s vysokým rozlišením mohou přinášet výsledky, které se výrazně liší od dřívějších výzkumů. Společnost se možná bude muset připravit na méně časté, ale o to ničivější lokální krupobití. A to v budoucnosti, kdy bude o pět stupňů tepleji,“ upozornil podle Technology Networks vedoucí studie Abdullah Kahraman.

Studie publikovaná v časopise Nature ukazuje, že při emisním scénáři RCP8.5 (ten počítá s oteplením Země o 4,5 °C oproti předindustriálnímu období, tj. období 1850 až 1900) budou silná krupobití (kroupy s průměrem 2 cm) pravděpodobně méně častá.

Naopak by se však mělo častěji než dříve vyskytovat krupobití s velkými kroupami nad 5 cm.

Vědci připisují změny více faktorům. Krupobití se s oteplováním tvoří ve vyšších vrstvách atmosféry, kde by mohlo být vzestupné proudění vzduchu slabší, což dává krupobití více času na roztátí, než dosáhne zemského povrchu.

Dalším faktorem je oslabení velkoobjemové cirkulace, která ovlivňuje vertikální profil větru a vede k prostředí, které není pro organizaci bouřek příznivé.

Autoři také zjistili, že budoucí teplá období se budou vyznačovat teplejším typem bouřek podobným bouřkám s krupobitím, které se vyskytují v tropech. Ty se vyznačují tím, že se s větší pravděpodobností kroupy dostanou až k zemi. To znamená větší možnost větších krup.

Zjištění naznačují, že v budoucnu se tyto bouře budou nejčastěji vyskytovat nad jižní Evropou, což povede k regionálnímu nárůstu četnosti silných krupobití.