Článek
Rozhodující bude, za jakou cenu si jednotlivé teplárny plyn předem nakoupily. „To, že v případě plynových zdrojů půjde o nárůst cen, je jasná věc. Pokud se teplárna zajistila, může to být o pět nebo deset procent, ale pokud provádí nákupy na denním trhu, může to být klidně i o dvacet až třicet procent,“ řekl Novinkám analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Na dálkové vytápění je napojeno okolo 1,7 milionu domácností a přibližně půl milionu z nich odebírá teplo ze soustav využívajících zemní plyn. Největší českou teplárenskou soustavu výrazně závislou na zemním plynu má Brno.
Teplárny Brno zásobují více než sto tisíc domácností a z plynu vyrábějí zhruba čtyři pětiny tepla. Průměrná domácnost v Brně ročně spotřebuje kolem 20 gigajoulů tepla a při současné ceně 1154 korun za gigajoul zaplatí přibližně 23 tisíc korun ročně.
Pokud by cena příští rok stoupla o deset procent, účet by se zvýšil asi o 2300 korun. Při dvacetiprocentním zdražení by domácnost zaplatila o 4600 korun více a při třicetiprocentním téměř o 6900 korun navíc.
U domácnosti se spotřebou 25 gigajoulů, kterou používá Teplárenské sdružení ČR jako celostátní model pro čtyřčlennou rodinu, by třicetiprocentní nárůst při stejné výchozí ceně přinesl více než 8600 korun ročně navíc.
Neznamená to, že tolik zaplatí všechny domácnosti s dálkovým vytápěním. Mezi městy mohou být výrazné rozdíly podle využívaného paliva i toho, kdy a za kolik teplárna nakupovala.
Vedle Brna jsou na zemním plynu závislé například soustavy v Jihlavě, České Lípě, Jablonci nad Nisou nebo Děčíně. U dalších velkých tepláren zatím převažuje hnědé či černé uhlí, biomasa nebo odpad.
Celostátně pocházely loni dvě pětiny tepla z hnědého uhlí, více než čtvrtina z plynu a asi sedmina z biomasy. Palivo podle Gavora představuje zhruba polovinu nákladů plynových tepláren.
Výraznější změny ceníků lze očekávat především od Nového roku. Teplárny totiž zpravidla stanovují ceny tepla na celý rok.
Ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek upozornil, že dopad nebude všude stejný. „Od příštího roku se dražší plyn promítne, ale nelze plošně říci, o kolik. Bude to individuální, ale nárůsty cen mohou být i dvojciferné,“ připustil.
Pokles se nedostavil
Podle Hájka mají teplárny letošní spotřebu plynu většinou zajištěnou. Část z nich nakoupila za příznivější ceny také část paliva pro příští rok. Zbytek ale musí dokupovat za nynější výrazně vyšší ceny.
Velkoobchodní cena zemního plynu se letos dramaticky změnila. Ještě v lednu stál na klíčovém nizozemském obchodním uzlu TTF v průměru 27,65 eura za megawatthodinu. V pátek už se obchodoval kolem 80 eur, tedy za téměř trojnásobek.
Ještě v prvním pololetí přitom podle Hájka část tepláren s nákupy vyčkávala v očekávání, že ceny klesnou. „Dlouho to tak vypadalo, dokonce ještě v červnu byly ceny pro rok 2027 dole. Teď všem došlo, že se nenaplní podzemní zásobníky a ceny vyletěly vzhůru,“ řekl. Potíže s naplněním zásobníků má i Německo.
