Hlavní obsah

Matematiku vnímám jako seberealizaci, říká držitelka studentské Nobelovy ceny

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Čtením dobré knihy a návštěvou opery oslaví studentka Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Dominika Burešová zisk Nobelovy ceny pro juniory, jak se přezdívá prestižní soutěži The Global Undergraduate Awards 2023. Opanovala kategorii matematika a fyzika. Se svou bakalářskou prací uspěla v konkurenci více než 2800 studentů ze 409 světových univerzit.

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Oceněná studentka Dominika Burešová

Článek

Jak jsme již nedávno informovali, v Česku je třetí, kdo v této prestižní soutěži uspěl. V oborech, které se vyučují na ČVUT, ale tuto cenu ještě nikdo z České republiky nezískal.

Burešová v bakalářské práci shrnula výsledky svého víceletého výzkumu, v němž se věnovala algebraickým a stavovým vlastnostem kvantových logik.

„Nevím, zda to umím laicky vysvětlit, a nerada bych se dopouštěla přílišného zjednodušování na úkor korektnosti. Dá se říci, že jde o matematické popisy kvantových experimentů,“ reagovala na otázku Novinek a Práva, jak by svou práci vysvětlila laikovi.

Česká studentka získala „Nobelovku pro juniory“

Věda a školy

Vítězství, které ji náležitě překvapilo a udivilo, zatím neslavila. „V podstatě hned po návratu z Dublinu přišla mediální smršť. Navíc studuji magistra, musím dohánět látku, která mi unikla z důvodu povinností spojených s Global Undergraduate Awards 2023, a většinu času věnuji bádání. Bez toho ani týden nevydržím,“ vysvětluje.

Matematiku si definitivně oblíbila až na VŠ

Lásku k matematice mladá vědkyně objevila až na vysoké škole. „Ve druhém semestru bakalářského studia otevřené informatiky jsem si zapsala předmět z matematického minoru, který vyučoval profesor (Pavel) Pták. Od té doby jsem nechtěla dělat nic jiného než matematiku,“ prozradila.

Matematika v jeho podání je podle ní postavena na intuici a není jen intelektuální výzvou, ale i estetickým prožitkem. „Jako vyučující je opravdu výjimečný a dokáže studenta velmi dobře odhadnout a vytřískat z něj to nejlepší,“ pěje na něj chválu.

Velice brzy se dostala do výzkumné skupiny profesora Miroslava Navary na katedře kybernetiky a matematické vzdělání prohloubila absolvováním předmětů určených pro studenty doktorského studia.

„Matematika pro mě v současné době, kdy ji vidím z pohledu studenta i začínajícího vědce, znamená seberealizaci a nedokážu si představit dělat jako hlavní činnost cokoli jiného,“ říká mladá žena, která má celou řadu zájmů.

Vedle toho, že přednáší na českých i zahraničních konferencích, závodně plavala a hrála na sopránovou flétnu. Nejraději poslouchá klasickou hudbu, zejména Sergeje Rachmaninova a Wolfganga Amadea Mozarta. Čte navíc klasickou literaturu a poezii, nicméně moc času na koníčky jí nezbývá.

Energetická olympiáda: vítězové vymysleli pěstování řas na záchyt CO2 a jeho přeměnu na energii

Věda a školy

Případným zájemcům, kteří o studiu uvažují, radí, ať vyzkoušejí v prvním ročníku nějaký předmět vedený dobrým vyučujícím a zkusí si tzv. šifrovačku a vyřeší úlohy z matematické olympiády. „A pokud jim to půjde a uvidí v tom krásu, ať to zkusí a na předsudky se vykašlou. Nikdo jiný než oni jejich život žít nebude. Je tedy nešťastné z externích důvodů nedělat, co je skutečně baví,“ míní.

Motivace podle ní musí spočívat v činnosti samotné, jinak zájem nevydrží. „Lákat lidi do matematiky například na ceny nebo slávu je podobné jako přesvědčovat je, ať zbohatnou vyřešením Riemannovy hypotézy,“ tvrdí.

„Možné to je. Jen to asi jakýmkoli jiným způsobem jde lépe a rychleji, pokud jde jen o to,“ říká Dominika.

Riemannova hypotéza je jeden z nejslavnějších a nejdůležitějších nevyřešených problémů současné matematiky. Poprvé byla formulována německým matematikem Bernhardem Riemannem v roce 1859. Dokázáním Riemannovy hypotézy by bylo vyřešeno velké množství hlubokých problémů z různých oblastí matematiky. Na vyřešení je vypsána odměna milion dolarů.

V budoucnu by studentka ráda zůstala ve výzkumné skupině, ve které je teď. „Jsem s ní velmi spokojená a doufám, že i ona se mnou,“ hlásí a těší se na nové výzvy.

Protilátky i válčící společnost. Akademie věd ocenila šest výzkumů

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám