Málo spánku přináší zdravotní rizika i nízkou výkonnost

Nejčastější příčinou potíží se spánkem u lidí v produktivním věku jsou starosti, stres a přílišné pracovní vypětí. S nespavostí mají čím dál tím víc problém podnikatelé či manažeři. Není divu, protože nutnost být stále ve střehu, snaha o maximální úspěch a velká zodpovědnost nejsou zrovna ideální pro klidný spánek.

Tito lidé často považují čas strávený odpočinkem a spánkem za promrhaný. Jenže si neuvědomují, že správného fungování mozku se dá docílit jedině vydatným spánkem. Pokud si to neuvědomí a nezapracují na zlepšení, budou se neustále pohybovat v bludném kruhu, budou mít problémy protože budou nevyspalí a protože budou nevyspalí, budou mít problémy.

Takoví lidé často ohrožují často i své okolí. Například až 30 procent dopravních nehod je každoročně zaviněno nevyspalými řidiči.

Jak se nespavost projevuje a jaké má následky pocítil na vlastní kůži asi každý. Za chorobu se ale nespavost považuje z lékařského hlediska až tehdy, když doba usínání přesahuje pravidelně půl hodiny nebo když se člověk v průběhu noci probudí na delší dobu více než čtyřikrát. Pokud tyto potíže trvají déle než měsíc, stává se nespavost chronickou a nastupuje léčba.

Kromě chronické nespavosti existuje i přechodná, která se dostavuje pravidelně při určitých situacích, například při spaní mimo domov.

Kromě stresu a přepracovanosti má na kvalitu spánku vliv také správná „spánková hygiena.“ Člověk by například neměl před spaním pít alkohol, intenzivně cvičit, kouřit, jíst těžká jídla a poslední šálek kávy vypít minimálně čtyři hodiny před odchodem do postele.

Aby měl spánek ty správné osvěžující účinky, měl by být spojen s nějakým rituálem – třeba s pokusem přečíst nějakou knihu nebo s poslechem oblíbené desky. Kvalitě spánku rovněž napomůže vstávání a uléhání ve víceméně stejnou hodinu. A to i o víkendech.

A nejdůležitější zásada – v posteli by se rozhodně nemělo pracovat. Pokud už se vám nechce spát, lze se tam rozhodně věnovat i jiným produktivním a příjemným činnostem.