Článek
Byl to třináctý start lodi tohoto typu. Plavidlo nevstoupilo na oběžnou dráhu kolem Země, ale letělo takzvanou transatmosférickou dráhou. Loď tyčící se do výšky 124 metrů vzlétla ze základny Starbase na jižním cípu Texasu. Let pozorně sledoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), neboť Starship má do budoucna sloužit k dopravení posádek na Měsíc.
Hodinová cesta skončila přistáním lodi na hladině Indického oceánu. Při návratu raketového nosiče se podle agentury AP nepodařilo znovu zažehnout dostatečný počet motorů, takže raketa dosedla na hladinu Mexického zálivu rychleji, než bylo v plánu.
Přesto šlo o zlepšení oproti předchozímu letu v květnu, kdy se kvůli poruše motoru vymkl kontrole a zřítil se do moře.
Nejměkčí dosednutí
Samotná loď Starship má podle SpaceX za sebou dosud nejměkčí dosednutí na hladinu v historii programu. Plavidlo po přistání zůstalo téměř neporušené a vzplanulo jen mírně, uvedla AP.
Při dřívějších letech obvykle při dosednutí vybuchovalo nebo se rozlomilo ještě ve vzduchu.
Elon Musk, majitel firmy SpaceX, už dříve uvedl, že do konce roku by Starship měl být opakovaně použitelný, podobně jako běžné dopravní letadlo. Do naplnění tohoto cíle však firmě zbývá ještě řada kroků.
Kromě zvládnutí návratu a opětovného zažehnutí motorů bude muset prokázat schopnost tankovat palivo přímo na oběžné dráze a provést sérii startů v rychlém sledu, než bude moci nosič nasadit pro lety s posádkou.
Cesta na Měsíc se posouvá
SpaceX a NASA nedávno výrazně upravily harmonogram a podobu lunárního programu Artemis kvůli technické náročnosti vývoje lodi Starship HLS a komplexním nárokům na doplňování kryogenního paliva na oběžné dráze.
První pilotované přistání lidské posádky na Měsíci se posunulo z původně plánované mise Artemis III na misi Artemis IV s novým termínem v roce 2028. Artemis III bude nejdříve na konci roku 2027 na nízké oběžné dráze Země testovat dokovací manévry a prověrku systémů. SpaceX musí také před vysláním astronautů provést úspěšné zkušební lunární přistání bez posádky.
