Článek
NASA má také naplánovány a zajištěny další důležité milníky vedoucí k přistání. V současnosti má „papírově“ přibližně dvouletý náskok před čínským vesmírným programem. Mise Artemis IV, která se po únorové rekonfiguraci programu stala první plánovanou přistávací misí, má dorazit do oblasti u jižního pólu během roku 2028.
Čína totéž oficiálně plánuje na rok 2030, neoficiálně se však hovoří i o roku 2029, kdy bude ČLR slavit 80. výročí svého vzniku. Média ostatně často uvádějí „do roku 2030“ či „před rokem 2030“ – jako např. CBS News. Jenže skutečnost je ještě složitější.
Americký pilotovaný měsíční program totiž skrývá několik zásadních komplikací, které mohou přistání astronautů na povrchu oddálit o 2–3 roky. Proč? Důvodů je několik.
Zaprvé, řada nezbytných prvků ještě nebyla dostatečně otestována a některé z nich jsou logisticky problematické. Například velmi náročné testy nových měsíčních skafandrů AxEMU od společnosti Axiom Space se podle varování úřadu NASA OIG mohou protáhnout až do roku 2031.
Zadruhé, NASA si sice podle internetového časopisu Kosmonautix bude moci ohledně lunárního landeru vybrat mezi Starship HLS (Human Landing System) od SpaceX a Blue Moon od Blue Origin, ale není jisté, zda to bude stačit ke včasnému splnění cíle.
Obě alternativy si NASA vyzkouší zároveň při letu Artemis III, který byl 27. února 2026 z původního přistání na Měsíci změněn na nutný integrační test na nízké oběžné dráze Země během roku 2027. Kosmická loď Orion se při této misi má pokusně spojit s prototypy obou landerů, ale i zde jsou problémy.
Blue Moon bez pohonu a moc vysoká Starship
Pouze lander Blue Moon bude mít při misi Artemis III funkční systém podpory života, zatímco při testování lodi Starship budou muset astronauti během dokování zůstat v Orionu. Landeru Blue Moon zase bude chybět hlavní pohon a jeho manévrovací schopnosti budou omezené.
Jeden start obřího landeru Starship HLS k Měsíci bude navíc vyžadovat minimálně 10 dalších startů tankovacích lodí Starship. To zároveň podle webu Ars Technica obnáší složité přečerpávání velkého množství kryogenního paliva z tankerů do orbitálního palivového depa na nízké oběžné dráze. Taková operace zatím nebyla nikdy v dějinách kosmonautiky uskutečněna.