Článek
V nové studii publikované v časopise Atmospheric Chemistry and Physics Letters vědci řešili, jak oblačnost v globálním měřítku ovlivňuje energetickou bilanci Země (rozdíl mezi absorbovanou sluneční energií a vyzářenou sluneční energií zpět do vesmíru). Zjistili, že úbytek oblačnosti byl zodpovědný za polovinu nárůstu energetické nerovnováhy na Zemi od roku 2003.
Energetická nerovnováha Země se za posledních 20 let více než zdvojnásobila kvůli skleníkovým plynům, které udržují teplo v atmosféře a zabraňují jeho vyzařování zpět do vesmíru.
Vědci tvrdí, že úbytek oblačnosti v posledních dvaceti letech byl způsoben zejména lidskou činností, spíše než přirozenou variabilitou zemského klimatu. Jejich zjištění prý ukazují, že mohou s ještě větší jistotou tvrdit, že globální oteplování je způsobeno lidskými aktivitami.
V hlavní roli nízké mraky
Nízkou oblačnost ve studii definovali jako oblačnost pod 2000 metrů nad mořem, což jsou mraky typu stratus, stratocumulus a cumulus. Většinou se v globálním měřítku nachází nad oceánem, kde je dostatek vlhkosti.
Tyto mraky mají velký vliv na klima, protože odrážejí velkou část slunečního záření, které přichází od Slunce, zpět do vesmíru. Díky tomu je Země chladnější, než by byla bez těchto mraků.
Největší úlohu v oteplování planety mají skleníkové plyny, které udrží největší množství energie v atmosféře.
Množství oblaků nízkého patra (v procentech globální plochy)
Satelitní pozorování ale od roku 2000 odhalila globální úbytek nízké oblačnosti. Podle studie tento úbytek hrál v posledních 20 letech velkou roli v oteplení planety.
Podle studie úbytek globální oblačnosti způsobil nárůst absorpce slunečního záření o 0,22 wattů na metr čtvereční za desetiletí. To představuje přesně polovinu nárůstu energetické nerovnováhy Země ve stejném časovém období.
To je patrné z níže uvedeného grafu, kde zelená čára znázorňuje nárůst energetické nerovnováhy Země v letech 2003–2024 a černá čára ukazuje podíl nízkých mraků na tomto trendu.
Globální energetická nerovnováha (zelená barva) a podíl změn oblačnosti nízkých pater (černá barva)
Proč se to děje?
Za snižující se množství globální oblačnosti mohou podle vědců tři hlavní důvody. Prvním z nich je pokles aerosolů v atmosféře v důsledku lidské činnosti v posledních letech. V důsledku spalování se do ovzduší dostávalo velké množství aerosolů, které slouží jako kondenzační jádra ke vzniku oblačnosti. V posledních letech, zejména ve vyspělých zemích, dochází k regulaci spalování a vzduch je tak čistější.