Článek
„Dobrá zpráva je, že ropucha krátkonohá je v severozápadních Čechách stále ještě schopna kolonizovat nová místa,“ uvedl Jan Matějů, přírodovědec Muzea Karlovy Vary, které s podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR mapování výskytu ropuchy krátkonohé v severozápadních Čechách provádělo.
„Ta špatná je, že aby to tak bylo i v budoucnu, bude třeba jí s tím trochu pomoct,“ pokračoval přírodovědec.
Stejně jako ostatní druhy ropuch, tak i ropucha krátkonohá klade svá vajíčka spojená do provazce, který může být delší než jeden metr.
„Většina populací je malá, nepočetná a čelí tlaku způsobenému úbytkem vhodného prostředí, především v důsledku útlumu těžby a zarůstání výsypek,“ doplnil Matějů.
Opakovaně bylo kontrolováno přes padesát vytipovaných lokalit, přičemž výskyt druhu se podařilo jednoznačně prokázat v necelé polovině z nich. Ve všech zjištěných případech žáby obývaly člověkem ovlivněné prostředí. Byly v pískovnách, kaolinových lomech, kamenolomech nebo na výsypkách.
- Výsypka nebo též halda je velká hromada více či méně sypkého materiálu (hlušiny), který vzniká lidskou činností jako odpad při těžbě různých nerostných surovin nebo při průmyslové výrobě. Je to krajinný útvar vytvořený člověkem, obsahující nadložní a podzemní vrstvy, vytěžené v lomech a hlubinných dolech. Slouží k dočasnému či trvalému uložení těchto vytěžených hmot.
Velikost jejich populací se pohybovala od jednotek po stovky dospělých jedinců. Největší populace v celé republice byla zaznamenána v hnědouhelném lomu Jiří u Sokolova. Počet dospělých ropuch, které zde žijí, je pravděpodobně vyšší než jeden tisíc.
„Ropucha krátkonohá je pro nás důležitým bioindikátorem,“ komentoval Matějů. „Její výskyt v severozápadních Čechách je ukazatelem kvality místních ekosystémů a její ochrana je klíčová pro udržení biologické rozmanitosti otevřených stanovišť,“ dodal.
Kaluž s pulci ropuchy krátkonohé v centrální části hnědouhelného lomu Jiří
Studie podle přírodovědce poskytuje důležité údaje pro další ochranu tohoto kriticky ohroženého druhu a podtrhuje nutnost aktivních opatření k jeho ochraně.
„V budoucnu by bylo vhodné ropuchu krátkonohou řízeně vypouštět na nové lokality, například do lomů a pískoven, do kterých není schopna se přirozeně rozšířit,“ navrhl Matějů.
„Mělo by to samozřejmě být v souladu se záchranným programem, který pro tento druh připravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, a především se souhlasem vlastníků pozemků,“ připomněl autor studie.
Kaluž s pulci ropuchy krátkonohé pod vrcholem Smolnické výsypky. Mělké kaluže a otevřené plochy s nezapojenou vegetací jsou pro výskyt ropuchy krátkonohé klíčovou podmínkou.
Nejmenší druh ropuchy v ČR
Ropucha krátkonohá je tuzemským nejmenším druhem ropuchy. Dorůstá délky přibližně pět až šest centimetrů. Základní zbarvení je obvykle šedohnědé s tmavšími skvrnami, přičemž charakteristický je pro ni světlý pruh, který se táhne středem hřbetu. Vyznačuje se krátkými zadními končetinami. Neskáče, ale pohybuje se lezením nebo překvapivě rychlým během.
S mapováním ropuchy krátkonohé pomáhaly i studentky oboru ekologie a životní prostředí Střední uměleckoprůmyslové školy Karlovy Vary, které v muzeu absolvovaly svou odbornou praxi.
Preferuje otevřená, slunná stanoviště, často s lehkou písčitou půdou. Zarostlým plochám, ať už trávou nebo lesem, se vyhýbá. Její rozmnožování probíhá od března až do srpna. Samci lákají samičky cvrčivým voláním. Samice kladou vajíčka do nezarostlých tůní nebo mělkých kaluží, kde se z nich během několika dnů líhnou pulci. Vývoj je velmi rychlý, přibližně za měsíc již kaluže opouštějí malé žabky.
