Hlavní obsah

Klíšťata ve městech jsou nebezpečnější než v přírodě, zjistili vědci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pokud se obáváte boreliózy z klíštěte, pak se spíše nakazíte v městském parku než ve volné přírodě. V každém krajském městě loni vědci sbírali klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu, z nichž vyplynulo, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná více než ta v přírodě. A navzdory očekávání jich tedy v městských parcích není méně než v lesích.

Foto: Jan Erhart, AV ČR

Více infikovaná jsou klíšťata v městských parcích.

Článek

„U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymskou boreliózu. V řadě parků bylo dokonce borelií infikováno i více než třicet procent klíšťat,“ uvedla Petra Halíková, mluvčí Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO), jejíž vědci se na výzkumu podíleli.

S klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se ale můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích.
Kateřina Kybicová, Státní zdravotní ústav

Projekt s názvem Klíšťata ve městě odstartoval loni a potrvá ještě tři roky. Ostravští vědci na něm spolupracují s parazitology z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích a odborníky ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Praze.

Foto: Petr Ptašek, VŠB-TUO

Ostravský vědec Pavel Švec při sbírání klíšťat v parku.

„Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka,“ popsal vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Kvůli klíštěti téměř ochrnula. Teď se vrací do života

Zdraví

Dodal, že téměř polovina klíšťat, přesně 44 procent, bylo infikováno alespoň jednou z bakterií. Bakterie způsobující lymskou boreliózu vědci nacházeli nejčastěji, a to u 26 procent klíšťat.

Na pravidelně sekaném trávníku klíšťata téměř nejsou

Aktivitu klíšťat sledují vědci průběžně po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Nárazově jednou za sezonu sbírají klíšťata i ve všech ostatních českých krajských městech.

Foto: Václav Hönig, BC AV ČR

Parazitolog Jan Kamiš sbírá klíšťata ve Stromovce v Českých Budějovicích.

„Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky, nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. Na různých místech jsme našli od 1 až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních,“ uvedl Hönig s tím, že nejvíc se vyskytují v méně udržovaných částech parku. Na pravidelně sekaném trávníku byly nálezy klíšťat ojedinělé.

V průměru výzkumníci ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních. „To je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ podotkl odborník pro desinsekci a deratizaci Martin Kulma.

Upozornil, že vědci nacházeli infikovaná klíšťata i v teplejších dnech zimních měsíců. „Zajímavé je, že jsme ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna i února,“ doplnil.

Foto: Petr Ptašek, VŠB-TUO

Testování klíšťat v laboratoři

V laboratořích pak byla pomocí PCR klíšťata testována na přítomnost bakterií způsobující onemocnění člověka a zvířat. Kromě původce lymské boreliózy se vědci zaměřují na příbuzné borelie způsobující návratné horečky, dále původce anaplazmózy, neoehrlichiózy a rickettsiózy.

„Zdravotní riziko spojené s nemocemi přenášenými klíšťaty máme spjaté především s návštěvou lesů, které jsou přirozeným prostředím klíšťat. Jak ukazují naše výsledky, s klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se ale můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích,“ sdělila Kateřina Kybicová ze SZÚ.

Nejčastější mýty o klíšťatech

Zdraví

Připomněla, že vysoký výskyt infikovaných klíšťat pozorují vědci v pražských lesoparcích už posledních deset let. Odborníci se proto snaží identifikovat i podmínky, za kterých se populacím klíšťat a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří, aby mohli navrhnout postupy, jak riziko infekce minimalizovat.

Aplikace na sledování klíšťat a zapojení veřejnosti

Do sledování aktivity klíšťat, a to nejen ve městech, se bude brzy moct zapojit i veřejnost. Pomocí aplikace, která se právě vyvíjí, bude možnost hlásit nálezy klíšťat přisátých na lidech nebo na domácích mazlíčcích i nalezených například na zahradě.

„Informace o výskytu lidmi nahlášených klíšťat a také jejich fotografie si pak budou moci všichni prohlédnout v interaktivní mapě,“ uvedl Pavel Kukuliač z VŠB-TUO s tím, že testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu roku 2024/2025.

Foto: Jan Erhart, AV ČR

Klíšťata jsou víc infikovaná v městských parcích.

„S pomocí veřejnosti chceme zjistit, které lokality jsou vysoce rizikové a odkud si nejčastěji domů přinesete klíště,“ vysvětlil Pavel Švec z Vysoké školy báňské v Ostravě.

Zapojit se může veřejnost už teď, vědci ji vyzývají k nahlašování výskytu a nahrávání fotografií klíšťat prostřednictvím webového portálu. „Pomozte nám s vývojem aplikace a už nyní nahrajte fotku klíštěte na web,“ zmínil Švec.

„Ačkoli očkování proti lymské borelióze dosud nemáme k dispozici, je dobré připomenout očkování proti další ze závažných infekcí přenášených klíšťaty, proti klíšťové encefalitidě. Neváhejme této ochrany využít. U boreliózy pak zdůrazňuji důležitost rychlého odstranění přisátého klíštěte, kterým výrazně omezíme riziko nákazy,“ uzavřela ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Proti klíšťové encefalitidě neexistuje lék. Komu pojišťovna proplácí očkování a jak fungují repelenty?

Neklepat

Reklama

Výběr článků

Načítám