Článek
Nápad se zrodil v hlavách archeologů z Havajské univerzity Roberta Littmana a Jaye Silversteina. Během vykopávek v Tell-El Timai, dříve známém jako město Thmuis, narazili na dům z přelomu 4. a 3. století před naším letopočtem, který s největší pravděpodobností patřil obchodníkovi s parfémy.
Vědci začali zkoumat hliněné amfory, ve kterých se parfém převážel. Nádoby byly pochopitelně vyčichlé, podařilo se však najít stopové množství uchovávaných tekutin. Zatímco stále probíhá jejich chemická analýza, Littman se Silversteinem se rozhodli parfém znovu vytvořit za pomoci starořeckých spisků, které se egyptským parfémům věnovaly.
S pomocí německých expertů na egyptské parfémy Dory Goldsmithové a Seana Coughlina vyrobili dva nejznámější parfémy, které se nazývají Mendesian a Metopian. První je pojmenován po řeckém názvu města Džedet, které bylo proslulé výrobou parfémů, druhý snad podle egyptského výrazu pro galbanum – složky parfémů vyrábějící se z kořenů keře ločidla galbanového.
K výrobě expertům posloužily starořecké texty zabývající se léčitelstvím a náboženstvím. Ve starém Egyptě byly parfémy velmi důležitou složkou běžného života, lidé je velmi často používali k rituálům a k léčení, byly spojovány s nesmrtelností. Ve srovnání s dnešními parfémy byly ty egyptské mnohem hustší a mazlavější. Byly rovněž mnohem aromatičtější a výraznější, a tudíž vydržely vonět déle.
Z čeho se dělá a jak voní?
Základem obou vyrobených vůní je myrha, modrozelená pryskyřice. Vědci dále použili ingredience jako kardamom, skořici a olivový olej. „Mendesian má velmi příjemnou vůni, trochu jako lehké kadidlo. Metopian je více pižmový, drsnější. Mám ho radši,“ přiznal Silverstein serveru IFLScience.
Dodal však, že Kleopatra, známá milovnice parfémů, dle dochovaných textů preferovala spíše Mendesian, který byl jedním z jejích nejoblíbenějších. Tomu oponuje známý výrobce parfémů Mandy Aftel, který v roce 2005 pomáhal znovuvytvořit parfém použitý na mumifikovaném dítěti. Tvrdí, že se traduje, že Kleopatra měla vlastní soukromou manufakturu na výrobu parfémů, a určit, které vůně používala, je nemožné.
Ať tak nebo tak, přičichnutí k parfému, jenž se ve starověkém Egyptě používal, člověka o něco přiblíží k životu před tisíciletími. Na vlastní nos se o tom nyní mohou přesvědčit návštěvníci washingtonského National Geographic Musem, v němž probíhá výstava Queens of Egypt, jíž jsou oba parfémy součástí.