Článek
Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet vznikla ve spolupráci University College London (UCL) a Světové zdravotnické organizace (WHO). Zapojilo se do ní 128 odborníků z více než 70 akademických institucí a agentur OSN.
Hlavním varováním zprávy je rostoucí úmrtnost způsobená horkem. Od 90. let minulého století vzrostla o 23 procent, a to i po započtení vlivu růstu populace. Celkově tak dnes na následky horka umírá průměrně 546 tisíc lidí ročně.
„To je přibližně jedno úmrtí v souvislosti s horkem každou minutu. Je to opravdu zarážející číslo, které navíc dál roste,“ uvedl pro britský deník The Guardian spoluautor studie Ollie Jay z Univerzity v Sydney.
Podle dat studie je dnes průměrný člověk vystaven život ohrožujícímu horku 19 dnů v roce, přičemž 16 z nich by bez globálního oteplování způsobeného člověkem vůbec nenastalo.
Obrázek A zobrazuje průměrný počet dnů s vlnou veder v letech 2020–24 podle regionu (SIDS = malé ostrovní státy) a životní úrovně (podle indexu HDI). Červené šipky označují počet dnů s vlnou veder, které přibyly v důsledku změny klimatu. Na obrázku B je příspěvek klimatické změny ukázán pro každou zemi.
Dopady veder se promítají i do ekonomiky. Jen v roce 2024 vedlo vystavení vysokým teplotám k rekordním 639 miliardám ztracených pracovních hodin. V nejchudších zemích to znamenalo ztráty až šest procent HDP.
