Článek
Právě v SUPŠKS by po její rekonstrukci a dostavbě měla krajská vysoká škola začít fungovat, než bude čítat vyšší stovky vysokoškolských studentů. Pak by chtěl kraj získat další peníze z Evropské unie, aby mohla vzniknout další samostatná stavba, tentokrát výlučně pro potřeby vysoké školy.
Pozemek kraje, který se k tomu nabízí, by měl mít rozlohu zhruba šest tisíc metrů čtverečních. Případná dostavba další budovy by mohla podle hejtmanky poskytnout zázemí až pro 800 studentů.
Karlovarský kraj chce nejdříve požádat ministerstvo životního prostředí, aby se případná vysoká škola mohla včlenit do dlouho připravovaného projektu rekonstrukce a dostavby zmiňované střední školy. Nyní má zhruba 250 studentů. Přístavba v podobě nové budovy, kterou kraj v minulém volebním období zařadil mezi prioritní projekty Fondu spravedlivé transformace, nabídne kapacitu až 650 studentů.
I s ohledem na předpokládané rozšíření střední školy by tam vysoká škola mohla podle Mračkové Vildumetzové využít pro rozjezd kapacity asi tří stovek míst.
„Ale je nám jasné, že pokud by se nám do budoucnosti podařilo, aby konečně v Karlovarském kraji veřejná vysoká škola působila, tak je 300 studentů pořád málo,“ konstatovala hejtmanka.
Vlevo původní budova keramické školy, vpravo její budoucí přístavba
Část objektu v havarijním stavu
Náklady na rekonstrukci a dostavbu stávajícího objektu SUPŠKS, který je zčásti od roku 2017 kvůli havarijnímu stavebnímu stavu uzavřen, jsou očekávány okolo 1,5 miliardy korun. Z toho částku ve výši 1,17 miliardy chce kraj získat z dotačních prostředků Unie.
Vzniknout má především přístavba s jedním podzemním a čtyřmi nadzemními podlažími. Poškozené části školy mají být odstraněny, podobně jako části školy z druhé poloviny minulého století. Právě díky tomu vznikne zmiňovaný pozemek o velikosti zhruba 6000 metrů čtverečních.
Na kolik peněz by vyšla další budova, která by stála vedle a sloužila by výlučně pro vysokoškolskou výuku, není zcela jasné, ale lze to odhadovat opět na více než jednu miliardu korun. Proto Mračková Vildumetzová v této souvislosti hovořila o využití dalších dotačních programů, které by mohly být vyhlášeny v budoucnosti.
Pohled na keramickou školu ze Sokolovské ulice. Za původní stavbou přístavba této školy. Ještě za ní by mohla vzniknout budova vysoké školy.
Cest ke zřízení VŠ je více. Současné vedení kraje preferuje, aby byl přijat zákon, který vysokou školu v Karlovarském kraji zřizuje. Druhou cestou, které se ale vedení kraje také nebrání, je zřízení vysokoškolského ústavu pod některou už existující vysokou školou. V úvahu připadá zejména Západočeská univerzita (ZČU) v Plzni. Z takového ústavu by později mohla vzniknout i samostatná vysoká škola.
Podle exhejtmana a současného ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) se rozšíření či nadstavba stávajícího projektu SUPŠKS nabízí. „Už pro stávající nový objekt keramky jsme domluvili vysokoškolský obor sklář, který se zde bude ve spolupráci se ZČU vyučovat,“ uvedl bývalý hejtman.
„Další rozšíření areálu o budovu pro vysokoškolské obory jsme už zvažovali při přípravě stávajícího projektu jako možnou další etapu. Kontinuitu tak lze jedině přivítat, nicméně nerozhodovat se ad hoc bez důkladného zvážení všech východisek,“ hodnotí to ministr.
Další z pohledů na keramickou a sklářskou školu s moderní přístavbou
Kulhánek stejně jako ministerstvo školství upřednostňuje v prvopočátku zavedení vysokoškolského ústavu v Karlovarském kraji. Poukazuje přitom na fakt, že jeho vznik je mnohem rychlejší a snadnější cestou i z pohledu legislativy a zajištění fungování.
Podle Mračkové Vildumetzové by mohla karlovarská vysoká škola připravovat například odborníky pro chystané testovací centrum dronů, ekonomy, zdravotníky, odborníky z oblasti lázeňství, nebo dokonce pro armádu.
