Hlavní obsah

K testování léčiv se v Česku využívají statisíce zvířat ročně

Právo, Karolina Brodníčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Léčiva i nezávadnost zdravotních produktů nebo potravin se v Česku běžně testují na zvířatech. Loni jich pokusy prošlo asi 232 tisíc. Byli mezi nimi potkani, kuřata, ryby, ale i prasata, ovce a psi. Letos ministerstvo zemědělství eviduje 348 projektů, které k testování zvířata používají.

Foto: Petr Horník, Právo

Ilustrační foto

Článek

Evropská legislativa už dnes zakazuje pokusy na zvířatech v případě, že lze použít alternativní metodu. Testovat na zvířatech se od roku 2009 nesmí ani kosmetika, stejně tak se takto testované výrobky nesmějí do Unie dovážet.

Jak vyplývá z tabulky ministerstva zemědělství, která mapuje počet loni použitých laboratorních zvířat v Česku, nejvíce pokusů v tuzemsku probíhá na rybách a myších: ryb bylo testováno asi 96,5 tisíce, myší přes 80 tisíc. Na testování se využilo také zhruba 21 tisíc potkanů, 20 tisíc slepic, téměř tři tisíce býků a krav, 2400 prasat, 2600 králíků, devět stovek ovcí a šest stovek psů.

Pečlivé zdůvodnění

Dagmar Jírová z ministerstva zdravotnictví, která předsedá komisi na ochranu zvířat, Právu řekla, že její komise všechny pokusy v resortu posuzuje velmi pečlivě.

„Každý žadatel musí přesně popsat, jaký je smysl pokusu, jestli má nějaký pozitivní přínos, k čemu slouží a že neexistuje alternativní metoda. Musí doložit, kde alternativní metodu hledal. Když neexistuje alternativní metoda, posoudí se, zda zvolil vhodný druh zvířete a zda nepožaduje zbytečně vysoké množství zvířat,“ popsala Právu.

V roce a půl onemocněla dětskou Alzheimerovou chorobou, při životě ji drží experimentální lék

Děti

Přednost dostane ta varianta testování, která redukuje počet využitých zvířat na minimum a zamezuje jejich utrpení. I pokud zvířata pokus přežijí bez újmy, bývají podle Jírové obvykle po jeho ukončení usmrcena. A to proto, že pro pokus vhodná zvířata musejí být jen v určitém věku nebo váze. Testování navíc může ovlivnit organismus a tím i průkaznost jiného pokusu.

Nejvíc pokusných zvířat používá akademie věd, loni to bylo přes 62 tisíc. Přes 44 tisíc jich využilo například i ministerstvo školství, pokusy probíhají na lékařských fakultách a podobně. Testování na zvířatech ale schvaluje i ministerstvo obrany, životního prostředí nebo průmyslu.

Jak přesně pokusy na živých tvorech vypadají a probíhají, se nezveřejňuje. Ministerstvo zemědělství na svých stránkách uvádí jen netechnické shrnutí schválených projektů. Dohromady jich letos odsouhlasilo 348.

Pokusy na potkanech

Od letošního roku až do roku 2022 probíhá například dlouhodobé testování na 120 potkanech, které má ukázat využití rybího kolagenu jako nosiče léků. Potkanům jsou řezem pod kůži vloženy implantáty, v případě neúspěchu má být zvíře utraceno.

Na 20 kusech plemene beagle tento rok zase probíhá testování léčiv pro psy. Výzkumníci nepředpokládají závažné nežádoucí účinky, zvířata by po konci pokusu měla být zařazena zpět do experimentálních stájí a po čase znovu použita.

Čeští chemici vedou projekt na mapování šíření bakterií odolných vůči antibiotikům ve vodě

Věda a školy

Další studie nezávadnosti léčiv určených pro člověka probíhá na 216 potkanech. Při pokusu údajně hlodavci trpět nemají, po ukončení pokusu mají být usmrceni.

Pokusy provádí např. Fyziologický ústav při Akademii věd ČR. Je zaměřený na výzkum základních biologických mechanismů, které jsou příčinou vzniku závažných onemocnění, jako je např. infarkt myokardu, cukrovka nebo Alzheimerova choroba.

„Abychom vůbec mohli přistoupit k návrhu nových léčiv pro tato onemocnění, musíme lépe poznat mechanismy, které jsou jak příčinou, tak důsledky jejich vzniku. A v této oblasti výzkumu se bez pokusů na zvířatech neobejdeme,“ řekla Právu mluvčí ústavu Diana Moosová.

„Je tomu tak, protože na rozvoji onemocnění se podílejí složité meziorgánové vztahy a jejich komplikované regulace. Pro studium těchto základních biologických dějů nemáme jinou alternativu než pokusy na laboratorních zvířatech,“ dodala.

Ochránci proti

Proti pokusům v Česku brojí organizace Svoboda zvířat. „Například 95 procent léků, které při pokusech na zvířatech vypadají slibně, při pozdějším výzkumu na lidech selže – buď u lidí nefungují, nebo jsou nebezpečné,“ argumentuje. Za příklad uvádí makaka jávského, který je běžně ve světě k testování používán. Ten je rezistentní vůči dávce paracetamolu, která by byla pro člověka už smrtelná.

„Zvířata se mnoha nemocemi, kterými se nakazíme my, vůbec nenakazí – jde například o Parkinsonovu nemoc, většinu typů onemocnění srdce, mnoho druhů rakoviny, Alzheimerovu chorobu, HIV nebo schizofrenii. Avšak symptomy těchto nemocí se u zvířat uměle vyvolávají v laboratořích ve snaze nemoc napodobit,“ dodává organizace.

Reklama

Výběr článků

Načítám