Hlavní obsah

K nejstarší chirurgické amputaci došlo před 31 000 lety na Borneu. Pacient přežil

Jakarta

Archeologové v indonéské jeskyni objevili zatím nejstarší známý důkaz chirurgické amputace končetiny. Našli 31 tisíc let staré tělo, které vykazovalo známky odstranění nohy. Objev posouvá vznik komplikované operace o více než 24 tisíc let, informoval server BBC News. Podle vědců se pak o daného člověka starala jeho komunita až do jeho smrti - zákrok tedy přežil, doplňuje agentura AP.

BEZ KOMENTÁŘE: Archeologové objevili na Borneu nejstarší důkaz chirurgické amputace, došlo k ní před 31 000 letyVideo: AUSTRALIA SCIENCE MEDIA CENTRE/TIM MALONEY/KINEZ RIZA, AP

 
Článek

Archeoložka Melandri Vloková, která ostatky zkoumala, řekla, že je „docela jasné“, že byla operace u dané osoby tehdy skutečně provedena. A patrně v době, kdy šlo ještě o dítě, tvrdí studie zveřejněná v odborném časopise Nature.

Růst a hojení kostí ve zbytku nohy naznačují, že dotyčný se zotavil, žil dalších šest až devět let a zemřel pravděpodobně ve věku kolem 20 let.

Badatelé onen hrob s ostatky objevili v jeskyni Liang Tebo v provincii Východní Kalimantan na indonéské části ostrova Borneo. V lokalitě se zároveň nachází jedny z nejstarších skalních uměleckých děl na světě.

Míčové hry s mrtvými vládci? Krypta odhaluje pohřební rituály Mayů

Věda a školy

Jeden ze tří výzkumníků, kteří hrob vykopali, Tim Maloney z Griffithovy univerzity v Austrálii, uvedl, že byl z nálezu „nadšený a vyděšený“ zároveň.

„Velmi opatrně jsme odhrnuli nánosy a zaznamenali spodní polovinu ostatků. Viděli jsme, že chybí levá noha, ale také to, že úlomky kostí ve zbývající části jsou neobvyklé. Takže jsme byli nadšeni, protože mohlo jít o řadu možností včetně chirurgického zákroku,“ popsal.

Foto: T. R. Maloney et al./Nature

Levá holenní kost (dva obrázky vlevo) a levá lýtková kost jedince, který žil asi před 31 000 lety. Snímky ukazují zahojená místa po amputaci.

Tým následně požádal Vlokovou, která působí na univerzitě v Sydney, aby ostatky prozkoumala. „Při takovém nálezu je to směs vzrušení a smutku, jelikož se to stalo člověku, který zažil tolik bolesti. I když to bylo před 31 tisíci roky,“ nechala se slyšet Vloková.

Operace, nikoli trest či rituál

Archeologové jsou přesvědčeni, že se jednalo o operaci, a nikoli o nějaký druh trestu nebo rituálu, protože tělo vykazovalo známky, že o něj bylo pečováno během zotavování i po zbytek života.

Badatelé odkryli pod Řípem nevídanou pohřební konstrukci. Takovou v Čechách nečekali

Věda a školy

Podle archeoložky Charlotte Robertsonové z Durhamské univerzity nálezy zpochybňují názor, že medicína a chirurgie se objevily v životě lidí až později. „Ukazuje nám to, že péče je vrozenou součástí lidského bytí. Nemůžeme naše předky podceňovat,“ zdůraznila.

Amputace vyžadují komplexní znalosti lidské anatomie, chirurgie, hygieny a značnou technickou zručnost. „Když dnes přemýšlíte o amputaci v západním kontextu, je to velmi bezpečná operace. Člověk dostane anestezii, používají se sterilní postupy, je zajištěna kontrola krvácení a utlumení bolesti,“ poznamenala Robertsonová.

„A pak tu máme dobu před 31 tisíci lety, kdy přesto někdo úspěšně provedl amputaci,“ uzavřela.

Reklama

Výběr článků

Načítám