Jak lépe léčit schizofrenii? Izraelští vědci testují hlubokou mozkovou stimulaci

Studie se zaměřila na využití hluboké mozkové stimulace (DBS) – metody, která se již řadu let používá kupříkladu u Parkinsonovy choroby.

Schizofrenie je závažná duševní porucha, která narušuje vnímání reality, myšlení i emoční prožívání. Může se projevovat halucinacemi, bludy a také chaotickým či nelogickým myšlením, kdy řeč člověka ztrácí souvislost a jednotlivé myšlenky na sebe přirozeně nenavazují. Nemoc často vede i k sociálnímu stažení a k tomu, že člověk postupně přestává zvládat běžné každodenní situace.

U řady pacientů se daří symptomy stabilizovat pomocí antipsychotik a psychoterapie; přibližně u třetiny nemocných však léčba nepřináší dostatečný efekt. Tito lidé trpí tzv. léčebně rezistentní schizofrenií, u níž potíže přetrvávají i navzdory opakovaným změnám medikace. Právě na tuto obtížně léčitelnou skupinu se vědci ve svém výzkumu zaměřili.

Výzkum probíhal na zvířecím modelu, u něhož vědci dočasně vyvolali stav podobný psychóze pomocí látky zvané fencyklidin (PCP). Jde o syntetickou drogu, která blokuje tzv. NMDA receptory pro glutamát – klíčové mozkové receptory podílející se na přenosu signálů mezi neurony.

Jejich narušení může vyvolat halucinace, zmatené myšlení a poruchy vnímání reality. Právě proto se PCP v neurovědě používá k experimentálnímu napodobení některých příznaků schizofrenie.

Vědci poté stimulovali oblast mozku nazývanou globus pallidus externus. Ta patří do skupiny hluboko uložených mozkových struktur, které se podílejí na řízení pohybu, učení, rozhodování i regulaci chování.

Podle autorů studie stimulace vedla k obnovení kognitivní flexibility, tedy schopnosti přizpůsobit své myšlení měnícím se podmínkám. Právě tato schopnost bývá u lidí se schizofrenií narušena – pacienti pak mohou setrvávat v bludných přesvědčeních, i když jsou konfrontováni s realitou.

Hluboká mozková stimulace není v psychiatrii zcela nová. O jejím využití u pacientů s léčebně rezistentní schizofrenií pojednává např. systematický přehled publikovaný v odborném časopise Frontiers in Psychiatry, který shrnuje dosavadní malé pilotní studie a kazuistiky.

Ty naznačují, že DBS může u části pacientů zmírnit zejména takzvané pozitivní symptomy, tedy halucinace a bludy.

Zároveň však vědci upozorňují, že metoda může mít vedlejší účinky a vyžaduje pečlivý výběr pacientů i dlouhodobé sledování.

Autoři izraelské studie zdůrazňují, že jejich práce představuje především experimentální důkaz konceptu. Dalším krokem by měly být klinické studie na lidech, které ověří bezpečnost a skutečnou účinnost metody.

Pokud by se výsledky potvrdily, mohlo by jít o významný posun v léčbě schizofrenie – zejména u pacientů, kteří na současnou farmakoterapii nereagují. Odborníci však varují před předčasným optimismem: cesta od experimentální studie k běžné klinické praxi bývá dlouhá a vyžaduje rozsáhlé ověřování.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí schizofrenií zhruba 23 milionů lidí po celém světě. Nemoc se obvykle objevuje v mladé dospělosti a má často celoživotní průběh, a právě proto experti hledají nové terapeutické přístupy pro pacienty, u nichž současná léčba selhává.