Hlavní obsah

Jak česká společnost vnímá filozofii? Část lidí neví, co si pod tím představit

Co je to podle laiků filozofie, kdo se může označovat za filozofa a filozofku a jakou roli hraje tato disciplína v očích veřejnosti? Na tyto otázky hledal odpověď kvantitativní výzkum Filozofie a česká veřejnost, který uskutečnil Filosofický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s agenturou Focus. Sběr dat se uskutečnil v loňském roce, výsledky odborníci prezentovali nedávno a poté ještě Novinkám poskytli doplňující informace.

Foto: Envato

Ilustrační foto

Článek

Pod pojmem filozofie si lidé představí různé věci – někteří si představí odbornou knihu, jiní debatu u piva a další snahu porozumět vlastnímu životu. Češi a Češky filozofii nejčastěji spojují s otázkami života, smrti, bytí a mezilidských vztahů.

Filozofii vnímají jako způsob, jak se na svět dívat jinýma očima, jak lépe porozumět druhým a jak se eticky rozhodovat. Téměř polovina respondentů se také domnívá, že filozofie podporuje kritické myšlení.

Pro většinu české veřejnosti je filozofie akademická disciplína, přičemž nejblíže má podle nich ke společenským a humanitním vědám. Dále ji spojují s náboženstvím, spiritualitou, seberozvojem a uměním. Až 40 procent osob ale přiznalo, že neví, co si pod pojmem filozofie představit.

Nejčastěji se o filozofii zajímají lidé do 24 let

O filozofii se zajímá 13 procent české populace, nejčastěji vysokoškolsky vzdělaní lidé ve společensko-humanitních a uměleckých oborech. Největší zájem o filozofii však projevují mladí lidé do 24 let, zejména studenti a obyvatelé velkých měst, především Prahy.

Neutrální postoj k filozofii má 15 procent respondentů a negativní pouze sedm procent populace, častěji lidé se středním vzděláním bez maturity nebo pouze se základním vzděláním.

Skeptičtější postoj má třetina populace, kterou filozofie nezajímá. Častěji se jedná o obyvatele menších obcí do pěti tisíc obyvatel a lidí ve věku 35–44 a 55–64 let, se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity, a obyvatele malých měst.

Zajímavostí je, že muži vnímají filozofii více jako nástroj kritického myšlení, zatímco ženy zdůrazňují její seberozvojový potenciál.

Role filozofie ve společnosti

Podle 54 procent respondentů se může někdo označit za filozofa či filozofku pouze tehdy, pokud vystudoval vysokoškolský obor filozofie. Stejné procento lidí se domnívá, že filozofové by měli ve společnosti plnit především roli rádců a rádkyň – tedy pomáhat ostatním hledat životní smysl.

Role filozofie jako vědy, která identifikuje společenské problémy nebo kritizuje současný stav společnosti, se objevovala méně často.

Za hlavní překážku většího zájmu o filozofii respondenti označili nedostatek informací o jejím praktickém využití a složitý, nesrozumitelný jazyk.

Co je to filozofie?

  • Slovo filozofie je složeno z řeckých slov „filein“ (milovat) a „sofia“ (moudrost). Filozofie tedy doslova znamená „láska k moudrosti“.
  • Je to systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek. Mezi ty patří otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.
  • Historicky filozofie zahrnovala široké spektrum vědomostí, od 19. století se ale některé části filozofie oddělily do samostatných věd (např. psychologie a sociologie).
  • Vznik filozofie lze datovat do 6. století př. n. l., centrem bylo starověké Řecko. Mezi nejznámější řecké filozofy patří Sokrates, Platón a Aristoteles.
  • Současná filozofie je humanitní vědní obor, který se zabývá člověkem, poznáním a hodnotami. Zahrnuje různé směry, které reflektují rozmanitost a pluralitu názorů na svět a člověka.

Výzkum uskutečnil Filosofický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s agenturou Focus. Autory výzkumu jsou Vít Gvoždiak a Martin Zach.

Anketa

Zajímáte se o filozofii a její témata?
Ano, hodně
37,3 %
Občas ano
41 %
Velmi výjimečně
10,4 %
Ne, absolutní nezájem
11,3 %
Celkem hlasovalo 134 čtenářů.

Výběr článků

Načítám