Článek
Sonda v sobotu zvládla poslední krok k tomu, aby zaujala místo na dráze kolem tzv. libračního bodu mezi Zemí a Sluncem, kde může díky vyrovnání gravitační a odstředivé síly obou vesmírných těles setrvat v podstatě libovolně dlouho.
- Librační centrum (Lagrangeův bod) je bod v soustavě dvou těles rotujících kolem společného těžiště, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly. Taková oblast je proto vhodná k umístění stacionárních zařízení, jejichž polohu je možné udržet jen s minimálními nároky na pohonné látky.
Má toho využít k tomu, aby pomocí sedmi přístrojů, které má na palubě, získávala informace o sluneční atmosféře.
𝐈𝐧𝐝𝐢𝐚, 𝐈 𝐝𝐢𝐝 𝐢𝐭. 𝐈 𝐡𝐚𝐯𝐞 𝐫𝐞𝐚𝐜𝐡𝐞𝐝 𝐭𝐨 𝐦𝐲 𝐝𝐞𝐬𝐭𝐢𝐧𝐚𝐭𝐢𝐨𝐧!
— ISRO InSight (@ISROSight) January 6, 2024
Aditya-L1 has successfully entered the Halo orbit around the L1 point.#ISRO #AdityaL1Mission #AdityaL1 pic.twitter.com/6gwgz7XZQx
Vědcům to má pomoci lépe pochopit zákonitosti sluneční aktivity a jejího působení na Zemi.
K Měsíci odstartoval modul Peregrine, kmeni Navaho se to nezamlouvá
Očekávaná životnost nejméně pět let
„Indická kosmická observatoř Áditja-L1 byla v sobotu okolo 11:30 SEČ navedena na tzv. halo oběžnou dráhu okolo Lagrangeova bodu L1 soustavy Slunce-Země,“ konstatoval na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze s tím, že doba jednoho oběhu bude 177 dní a 20,6 hodiny.
Podle něj je očekávaná životnost této vesmírné observatoře minimálně pět let.
Indická kosmická observatoř Aditja-L1 byla dnes okolo 11:30 SEČ navedena na tzv. halo oběžnou dráhu okolo Lagrangeova bodu L1 soustavy Slunce-Země. „Rozměry“ oběžné dráhy jsou 1326400 × 418400 × 240000 km a doba jednoho oběhu 177 dní a 20,6 hodin. pic.twitter.com/rF34DbpSt2
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) January 6, 2024
Sluneční sonda Áditja-L1, pojmenovaná podle hinduistického boha Slunce, odstartovala začátkem září a po čtyřech obězích Země se vypravila na let ke svému cíli. Ten se nachází přibližně v jedné setině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.
Družice hned po začátku své mise začala vysílat data včetně těch fotografických: mj. se jednalo i o pozoruhodný záběr Země s Měsícem nebo o „selfie“, jak tehdy upozornil např. server zpravodajské stanice BBC.
Indická kosmická loď vyfotila Zemi, Měsíc i sama sebe
„Únikový systém zafungoval.“ Indie zvládla test pro vyslání lidské posádky do vesmíru
