Článek
Jde o unikátní mezinárodní projekt nazvaný SCALE. Vede jej tým z výzkumného pracoviště RECETOX brněnské Masarykovy univerzity. Odborníci se snaží zjistit, jak se genetické riziko impulzivity vyvíjí v dětství a jak následně ovlivňuje zdraví v dospělosti. Výzkum propojuje poznatky na toto téma ze studií, které dosud vznikly v Česku a ve Velké Británii.
„Chceme pochopit, jak se genetické riziko pro impulzivitu formuje během dětství a jak může ovlivnit zdravotní stav o desítky let později,“ sdělil Novinkám hlavní řešitel projektu Albert Kšiňan, výzkumník v oblasti sociální epidemiologie na RECETOXu.
Pokud by se dařilo s impulzivitou pracovat v dětství a zvládat ji, mohly by se zmírnit její následky ve stáří.
Projekt spojuje poznatky z epidemiologie, psychologie a genetiky a přispívá tak k porozumění tomu, proč se u části populace častěji objevují riziková chování, která mohou vést k civilizačním onemocněním. Vysoká míra impulzivity, tedy vznětlivého chování, bývá spojována s problémovým pitím alkoholu, kouřením, nezdravým stravováním nebo obezitou.
„Právě tato riziková chování jsou významnými faktory rozvoje civilizačních chorob i předčasné úmrtnosti. Pokud lépe porozumíme jejich genetickému pozadí, můžeme efektivněji cílit preventivní programy,“ doplnil Kšiňan.
Civilizační nemoci jako zásadní problém
Civilizační onemocnění jsou v rozvinutých zemích, včetně České republiky, dlouhodobě hlavní příčinou úmrtí. Výzkum proto přináší i výrazný společenský přesah – otevírá cestu k lepšímu pochopení mechanismů, které těmto nemocem předcházejí. Projekt SCALE je zároveň první populačně genetickou studií zaměřenou na impulzivitu, která zkoumá obyvatele ČR.
„Je to krok, který český výzkum dlouho potřeboval. Máme jedinečnou možnost sledovat genetické i behaviorální vzorce ve dvou zemích a porovnávat jejich vývoj,“ pokračoval Kšiňan.
Na projektu spolupracují také zahraniční odborníci. Tým očekává, že projekt povede k několika vědeckým publikacím i prezentacím na mezinárodních konferencích.
„Věříme, že poskytne cenná data, která pomohou lépe porozumět tomu, proč někteří lidé snáze podléhají rizikovému chování a jak lze těmto mechanismům předcházet,“ uzavřel Kšiňan.
