Gugla, béleše a guliváry. Školáci nahrávali pamětníky, jak mluví nářečím o jídle

Soutěž vyhlašuje dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a letošním tématem bylo jídlo a nápoje. „Protože ne všichni žáci měli možnost natáčet nářeční projevy s vlastními prarodiči, napadlo mě oslovit domov seniorů,“ říká učitelka češtiny v 8.B Markéta Mikuličová.

Všechno nechala na žácích. Sami museli oslovit klienty domova a domluvit si termín schůzky. „Pro děti je to v dnešním digitálním světě vystoupení z komfortní zóny. A všechno bylo mimo vyučování. Museli tím strávit čas, vést rozhovor, protože odpovědi ano/ne by nestačily. A pro toho, kdo si zaznamenal třeba svoji babičku nebo dědu, je to velká památka,“ hodnotí učitelka přínos projektu pro každého z účastníků.

Pak už se jen natáčelo. „V domově důchodců mi přiřadili paní Jiřinu Kytkovou, bavilo mě poslouchat vyprávění paní, která žila v jiné době než já. Jen paní Kytková lehce nedoslýchala, tak jsem musela občas něco zopakovat dvakrát,“ usmívá se čtrnáctiletá Aneta Valová.

Staré paní rozuměla všechno, i u nich doma se totiž nářečím mluví. „Pocházím z Kostic, takže jsem nebyla překvapená, tatínek mluví nářečím možná víc než paní Kytková,“ směje se žákyně 8.B a pouští nahrávku.

„Každý deň sa u nás vařiuo. Maminka v díži mísiua na zemi chleba, a protože nás tehdy byuo osm, k temu obědu každý týdeň moseua péct dva,“ ozývá se záznam, kde Jiřina Kytková mluví o tom, co se u nich doma jedlo a pilo.

A co se připravovalo na Vánoce a v období svátků? „To sa pékua vánočka a na Velikonoce kouáčky a drobné sladké věci, také trochu lepší. Třeba řeze sme nadívali, jedno hnědým, jedno bíuým,“ povídá stará paní.

„A polévky sa vařiuy furt, často fazulová, čočková, také obyčajné zasmažené, všední polévky, třeba zasmažená erteplová. Na maso často nebyou. Ke snídani sa nevymýšuao, to byuo kafe s mlékem, namazaný chleba a večer co zbyou od oběda nebo si neco děcka vymyslely. Tenkrát nebyuo na výběr,“ pokračovala.

Anetina spolužačka Vanesa Darmovzalová z Hrušek na Břeclavsku natáčela se svojí sousedkou Miladou Hanzalíkovou. „Vybrala jsem si ji, protože je mluvná, věděla jsem, že když se jí na něco zeptám, že mě určitě nezklame. Přišla jsem k ní a jen jsme si prostě povídaly, a to mě na tom nejvíc bavilo, protože to se tak normálně neděje,“ svěřila se.

Za záznam získala hlavní cenu v kategorii, která posuzovala technickou kvalitu nahrávky. Odborná porota ocenila i to, že v její nahrávce zaznělo velké množství nářečních výrazů.

Filip Konrád z Lanžhota, kde i nahrával, získal cenu za zapojení se do propagace soutěže (v terénu ho doprovázel redaktor Českého rozhlasu, vznikla z toho reportáž vysílaná v rozhlasu a také zveřejněná ve formě článku). Filipovi se také podařilo zaznamenat dosud neznámý výraz pro bábovku – gugla.

Filip Konrád se ptal třiadevadesátileté Boženy Černé z Lanžhota. Třeba na to, jaké byly svatby tehdy a teď a co za pokrmy se na ně připravovalo.

„Dyž sa měuo jít na svatbu, každý neco donéseu, třeba dvě kiua másua, cukru, můku, ořechy, kdo co měu, každý dau. A co ostáuo, zbyuo na nedělu, to sa pokračovauo,“ vypráví Božena Černá.

Filip se dozvěděl i to, že svatebních koláčků se v Lanžhotě peklo několik druhů. „Přegulované, tvarohové, makové. Dneska si nechá každý cukrové upéct, doma sa už neděuá,“ vzpomínala Černá.

V záznamech zazněly výrazy jako béleše (smažené kynuté lívance) nebo guliváry (kynuté knedlíky se švestkami), střešně atd.

Ústav pro jazyk český Akademie věd vyhlásil soutěž letos podruhé. „Naší snahou je zapojit aktivně do dokumentace nářečí a běžné mluvy mladší generace. Díky nim můžeme zmapovat mnohem větší areál, než by bylo v našich silách, a to napříč celou Českou republikou,“ uvedla Marta Šimečková z dialektologického oddělení.

Nahrávky, které od žáků ústav získá, se stávají součástí zvukového archivu dialektologického oddělení a také budované nářeční fonotéky. Školáci se tak podílejí na tvorbě zvukové mapy, která je zveřejněna na webu.

„Mapu využívají učitelé českého jazyka v rámci výkladu o nářeční rozrůzněnosti mateřského jazyka. Do budoucna plánujeme rozšíření aktivit i pro další zájmové skupiny,“ dodala Šimečková.

Akce Ústavu pro jazyk český AV ČR vznikla pod záštitou projektu Jazyková paměť regionů České republiky, na které se podílejí další dva partneři, a to Vysoké učení technické (VUT) v Brně a Univerzita Palackého v Olomouci, kteří jsou spolupořadateli soutěže. V prostorách VUT byly vyhlášeny výsledky.

Soutěže se zúčastnilo celkem 92 žáků ze 13 různých škol. V kategorii kolektivů se na prvním místě umístila pražská Základní škola Rakovského, jejíž žáci do soutěže zaslali 35 zvukových záznamů. Druhé místo obsadilo mladoboleslavské Gymnázium Dr. Josefa Pekaře s 25 nahrávkami a na třetím sdíleném místě Gymnázium, obchodní akademie a jazyková škola Hodonín se 17 záznamy a kolektivy ze Základní školy Slovácká Břeclav a z Česko-anglického gymnázia z Českých Budějovic.

Školáci soutěžili rovněž jako jednotlivci, a to například v kategorii nejlépe uchopeného vyhlášeného tématu, nejzdařileji vedeného rozhovoru nebo nejdelšího záznamu (letošní nahrávky měly i přes 50 minut).

Speciální ocenění získali žáci v rámci záchovných akcí v oblastech se silným ústupem nářečí. „U jedné soutěžící byla též vyzdvižena znalost jablunkovského dialektu a jeho využití při rozhovoru s nářečním mluvčím,“ podotkla Šimečková.

Veškeré výsledky jsou zveřejněny zde.