Hlavní obsah

Extrémní počasí mění Arktidu. Ekosystémy čelí podmínkám, které neznají

Arktida se otepluje zhruba třikrát rychleji než zbytek světa. Navíc jsou tu častější extrémní projevy počasí. To všechno pak výrazně zasahuje místní ekosystémy. Podle vědců Arktida vstupuje do nové éry s menším množstvím sněhu a ledu a s hůře předvídatelným počasím.

Foto: Alamy/Alex Ekins, Profimedia.cz

Výrazné oteplování v Arktidě se dotýkají také života sobů. Stihnou se přizpůsobit?

Článek

Nová studie, publikovaná v časopise Science Advances jako první svého druhu, detailně mapuje změny bioklimatických podmínek na arktické pevnině. Bioklima přitom označuje klimatické podmínky důležité pro organismy, které v daném prostředí žijí.

Vědci analyzovali dlouhodobé změny v několika ukazatelích založených na teplotě, srážkách a větru. Tyto faktory určují sezónní podmínky i četnost a intenzitu mimořádných jevů, které jsou klíčové pro přežití severských druhů.

Teplo v zimě, mráz v létě

Výsledky potvrdily, že kromě růstu průměrných teplot se výrazně prodlužuje vegetační období a častěji se objevují extrémní projevy počasí, jako například dlouhotrvající vlny veder, mrazy během léta nebo nezvykle teplé zimní epizody.

Rozsah i intenzita změn se ale v jednotlivých částech Arktidy liší. Studie identifikovala oblasti, kde byly posuny sezónních podmínek a výskyt extrémních jevů obzvlášť výrazné. Jde o západní Skandinávii, kanadská arktická souostroví a střední Sibiř.

Vědci zároveň zjistili, že při pohledu na více typů extrémů se na zhruba třetině arktické pevniny objevil alespoň jeden nový extrémní jev. Studie zdůrazňuje, že tyto extrémy se začaly objevovat teprve v posledních letech.

„Toto zjištění naznačuje, že arktické ekosystémy budou stále více vystaveny klimatickým podmínkám, jaké nikdy předtím nezažily. To může mít pro severskou přírodu zásadní a dlouhodobé důsledky,“ uvedla profesorka Miska Luotová z Helsinské univerzity.

Nová éra

Autoři jako typický příklad uvádějí stále častější výskyt deště dopadajícího na sněhovou pokrývku, který vytváří na povrchu zledovatělou krustu. Pro místní savce, jako je například sob polární, je to problém, protože se hůře dostávají k potravě pod sněhem.

Nová zjištění přinášejí další poznatky z nejsevernějšího regionu Země. Ty zároveň zapadají do širšího obrazu drastických proměn, kterými Arktida, nejrychleji se oteplující region planety, prochází.

Autoři studie upozorňují, že oblast postupně vstupuje do nové éry, ve které bude dále ubývat sněhu a ledu, počasí bude nepředvídatelnější a místní ekosystémy se mohou dostat pod silný tlak. Na adaptaci mají totiž jen omezený čas.

Foto: Aalto et al. (2026)

Území nově postižená (zeleně) extrémními vlnami veder (HWMI), suchem (VPDI), deštěm na sněhu (ROS), nadprůměrným teplem v zimě (WWE), mrazem ve vegetačním období (FGS) a větrnými událostmi (HWE). Schéma ukazuje také celkovou sumu (Sum) těchto nových extrémů v Arktidě.

Související články

Teplotní extrémy. Polární vír se splašil

Polární vír je značně rozkolísaný, což umožňuje průnik arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek. A naopak do polární oblasti se dostává teplejší vzduch....

Výběr článků

Načítám