Hlavní obsah

Experti z MŠMT stále nerozhodli o rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Odborníci z ministerstva školství zatím nerozhodli, zda bude učivo v ZŠ rozdělené na tzv. jádrové a rozšiřující. Třídění učební látky navrhl ve své koncepci k úpravě vzdělávacích plánů expertní panel resortu. Vedení MŠMT vzalo dokument na vědomí loni s tím, že skupina expertů bude ještě několik bodů projednávat. Některé vzdělávací organizace zvažované rozdělení na základ a nadstavbu kritizovaly.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foto.

Článek

O potřebě revize tzv. rámcových vzdělávacích programů (RVP), které určují vzdělávací obsah ve školách, se hovoří zhruba od roku 2016. Na podzim 2021 ministerstvo ustanovilo expertní panel, který měl za úkol připravit koncepci pro potřebné změny.

Návrh hlavních směrů revize předali experti úřadu loni v červnu. Původně se očekávalo schválení koncepce v létě, stalo se tak až v závěru listopadu.

MŠMT nadále počítá s dodržením původně nastaveného harmonogramu. První ZŠ by podle nového vzdělávacího programu měly začít učit od září 2024. Povinný bude od září 2025 pro žáky v 1. a 6. třídě

„Toto rozhodnutí bylo ze strany vedení MŠMT finální a na jeho základě je vedena odborná debata ve skupině expertů a další změny ani schvalovací proces nepředpokládáme,“ uvedla nyní tisková mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Balaš: Finální návrh koncepce revize učiva pro ZŠ bude v lednu

Věda a školy

Nic jiného už se v podstatě neřeší

Hlavní směry úprav vzdělávacích programů by se už podle Lednové neměly zásadně měnit. Členové expertního panelu podle ní teď vedou debatu pouze nad některými variantami nastavení, které plán úprav učiva obsahuje. Jedním z nich je právě zvažované rozdělení látky, sdělila mluvčí.

Asociace ředitelů ZŠ, Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) či nezisková organizace EDUin to považují za nežádoucí - konkrétně EDUin varoval před rozdělením učiva, protože podle jeho zástupců kvůli třídění látky hrozí mj. prohloubení nerovností mezi žáky.

Podle zastánců rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující by to naopak mělo přispět k individualizaci výuky a k posílení podpory nadaných žáků. Např. předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi tvrdí, že s rozdělením vzdělávacího obsahu souhlasí čtyři pětiny oslovených učitelů.

Pedagogický institut začal upravovat učební plány školek

Věda a školy

Ve skupině expertů ministerstva školství je podle informací na webu devět členů, skupinu vede Jan Jiterský. Ten už dříve avizoval, že vzdělávání v ZŠ by se mělo podle nového programu zaměřit na vědomosti a schopnosti důležité pro osobní rozvoj žáka a jeho uplatnění ve společnosti.

Konkrétní úpravy v učivu jednotlivých předmětů připravuje podle experty nastavené koncepce Národní pedagogický institut (NPI). Pracovní skupiny se zatím zabývaly tím, které hodnoty jsou podstatné pro život v budoucnu a k jakému typu vzdělávání v základním školství se bude směřovat.

„První podoba upraveného vzdělávacího programu by měla být hotová v polovině tohoto roku,“ řekl nedávno ČTK Kamil Ubr z NPI. Poté podle něj dokument projde připomínkovým řízením, kde se může dál změnit. Finální verze RVP by podle Ubra měla být k dispozici na podzim.

Ukrajinští uprchlíci mohou mít i letos na vysvědčení pouze některé předměty

Věda a školy

MŠMT podle své mluvčí nadále počítá s dodržením původně nastaveného harmonogramu. První základní školy by tak podle nového vzdělávacího programu měly začít učit od září 2024. Povinný bude od září 2025 pro žáky v prvním a šestém ročníku. Ve všech třídách se podle něj bude učit od září 2029.

K lepšímu naplňování cílů výuky by podle pedagogů pomohlo méně učiva

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám