Článek
Vědci zkoumali především mikroplasty pocházející přímo z plastů používaných v zemědělství, v Česku ale nalezli i silně kontaminovaná pole, která pravděpodobně znečistila blízká továrna na PVC.
Koncentrace mikroplastů v půdě se obvykle neměří
„Mikroplasty ovlivňují klíčové vlastnosti a funkce půdy. Mají dopad na půdní faunu, fyziologii rostlin, snižují obsah chlorofylu a mohou dokonce bránit růstu rostlin. Mikroplasty pocházející ze zemědělských plastů mohou půdu ale také výrazně znečišťovat, zejména při nesprávném nakládání s nimi,“ uvedla výzkumnice Klára Šmídová z Recetoxu.
V rámci mezinárodního výzkumu vědci odebrali v roce 2022 vzorky půdy z polí v Česku a dále ve Finsku, Norsku, Německu, Španělsku, Itálii a Řecku.
„Obecně ohledně mikroplastů existuje velmi málo dat, protože se jejich koncentrace v půdě standardně neměří,“ osvětlila Šmídová příhodnost výzkumu.
Výsledky ukazují, že množství mikroplastů v půdě předčilo očekávání - na některých místech ohrožují zdraví polí a pěstovaných rostlin, které mohou být náchylnější na sucho či nemoci nebo plodit méně.
„Pokud je koncentrace v půdě vyšší, rostlinám se nedaří. Například obilí může mít menší množství zrn v klasu,“ uvedla Šmídová pro Novinky.
Znečištění z továrny
V Česku vědci odhalili místa, která v rámci průzkumu patří k nejznečištěnějším v Evropě. Na jednom z nich bylo naměřeno 339 200 částic mikroplastů na kilogram suché půdy.
„Tato kontaminace byla způsobena částicemi PVC, pravděpodobně pocházejícími z nedaleké továrny na zpracování PVC, což naznačuje atmosférický spad jako hlavní cestu kontaminace. Je pravděpodobné, že velká oblast kolem továrny je znečištěná, přesto tento typ znečištění zůstává v současné legislativě zcela opomenut, nic se neměří ani nekontroluje,“ komentoval zjištění Jakub Hofman z Recetoxu.
„V Česku je silná kontaminace mikroplasty otázka spíše určitých lokalit, což je ovšem důležité, protože momentálně se to nijak nehlídá. Nevíme tak, jestli například firmám na výrobu granulátů neuniká množství mikroplastů,“ dodala Šmídová. Výzkumníci se proto budou těmito lokalitami dále zabývat.
Přesto si Česko nevede mezi evropskými zeměmi zvlášť špatně, zemědělské plasty se zde totiž používají o něco méně než jinde.
„Daleko hůř než Česko vyšly v rámci výzkumu PAPILLONS jižní země jako Španělsko, protože tam používají více fóliovníky a více se tam pěstuje zelenina na mulčovacích foliích,“ popsala výzkumnice.
Cílem vědců nicméně není zabránit používání zemědělských plastů, které znečištění způsobují. Jejich využití má totiž své opodstatnění, snižuje například spotřebu pesticidů.
„Cílem je nastavit využití plastů nějaké hranice například ohledně toho, co obsahují, jak mají vypadat mulčovací folie, aby se nerozpadaly tak rychle a daly se z polí odstranit, nebo nastavení testování biodegradovatelných plastů (plasty, které se v přírodě dokážou rozložit - pozn. red.). Hlavně jde o praktické záležitosti,“ dodala Šmídová.
Se znečištěním se přitom nejlépe bojuje ještě předtím, než vůbec vznikne. Jakmile už v půdě mikroplasty jsou, je prakticky nemožné je odstranit a musí si s nimi poradit mikroorganismy, kterým to zabere desítky či stovky let.
„I mikroplast se nakonec díky mikroorganismům rozloží, ale nesmí se překročit jistá hranice kontaminace, kdy už si půda sama pomoci nedokáže,“ vysvětlila výzkumnice.
