Článek
Počty pacientů strmě rostou. Dalo se to očekávat nebo jsme před těmi třiceti lety něco podcenili?
To si nemyslím. Tušíme, proč onkologicky nemocných přibývá, ale příčiny se u jednotlivých typů nádorů liší a také nestoupá výskyt všech. Například nádorů plic u mladších lidí výrazně ubývá a je to určitě spojeno s bojem proti kouření.
Je to taková komplexní směs. Do čísel se promítá i posun v elektronizaci a lepší hlášení případů. Nepochybně je za vzestupem také nástup generací, které žijí zdravěji, a snižuje se u nich riziko infarktu a kardiovaskulárních nemocí. Na druhou stranu proto ale roste riziko nádorů a neurodegenerativních nemocí. Je to tedy částečně dáno i vývojem zdravotní péče a zdravotního stavu populace.
Mířím tím třeba ke kožním nádorům. Těch enormně přibývá a málokdo si vzpomene, že se před deseti patnácti lety ošklivě spálil na slunci a že to s tím může souviset. Sklízíme plody nebo jsme poučenější než dřív?
Melanomy jsou určitě jedním z nádorů, jejichž výskyt roste nejvíce. Souvisí to podle mě s dovolenými v tropických a horkých zemích. Ohled je nutno brát nejen na natírání se ochrannými prostředky, ale i na expozici slunci. Jinými slovy, lehnout si na pláž mezi 10. a 14. hodinou ve španělském Alicante není prostě ideální. Spálení v mladém věku je rizikovým faktorem pro melanom, rozhodně ale není jediným. Nádory se totiž na těle vyskytují i na místech, která nejsou vystavena slunci.
Běžné kožní nádory, tedy ty nemelanomové, souvisí spíše se stárnutím populace, protože jsou častější u starších lidí.
Rakovinou stále častěji onemocní i lidé mladší 50 let. Proč tomu tak je?
Ovlivňuje to více faktorů, ale za hlavní považuji znečištění životního prostředí. Zčásti je to také dáno změnou v chování lidí. Například u karcinomu prsu jsou rizikem reprodukční faktory. U mladých žen zvyšuje riziko některých typů nádorů prsu hormonální antikoncepce, odkládání těhotenství do vyššího věku…
Přednosta Onkologické kliniky FN Motol Tomáš Büchler
Pozdější těhotenství zvyšuje riziko rakoviny?
Ano. Těhotenství, kojení a vyšší počet dětí jsou ochrannými faktory pro karcinom prsu. Má to ale spíš slabší efekt, který se nedá vůbec srovnávat třeba s vlivem kouření na nádor plic. Ten je jednoznačný a silný.
Je to spíše společenská otázka. Těžko budete vysvětlovat ženě, že by měla mít dítě ve dvaceti, aby si snížila riziko nádoru prsu, navíc si vezměte, jaké problémy jsou dnes s hledáním bydlení.
Nejdůležitější faktor, který přispívá ke zvýšení výskytu nádorů, je ale znečištění životního prostředí. Denně jsme mu exponováni ve vzduchu, potravinách, všude.
ProŽeny.cz
Jak mohou třeba mikroplasty přispět ke vzniku rakoviny?
Máme hypotézy, které říkají, že mikroplasty mění imunitní prostředí v organismu tak, že to může usnadnit vznik nádorů. Od jaké hladiny je vystavování se těmto látkám nebezpečné a zapříčiní rozvoj rakoviny, říct ale nedokážeme. Mikroplastům jsme vystaveni všichni víceméně stejnou měrou, a proto je obtížné provést studie, kde by se srovnávaly dvě skupiny lidí.
Se znečištěním prostředí souvisí i globální oteplování. Může mít tenčící se ozonová vrstva podíl na tom, že jsme vystavováni většímu záření a riziko nádorů je tudíž vyšší?
Ozonová vrstva je důležitá pro ochranu před ultrafialovým zářením. Nejvíc je tato vrstva postižena v okolí pólů vlivem rotace zeměkoule. Zároveň víme, že v Austrálii je počet melanomů enormní. Z toho můžeme nepřímo usuzovat, že to vliv má. Nedovedu však říct, jestli je to jedna z hlavních příčin vzestupu kožních nádorů v Česku. Spíš bych tento vzestup přisuzoval nadměrnému slunění.
Důležitým rizikovým faktorem, který jsme ještě nezmínili, je energie získaná z jídla. Pokud jí člověk víc, než je jeho energetický výdej, vede to k obezitě a ta je dnes spolu s kouřením nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik nádorů v západní populaci.
Francie teď znovu řeší, zda politici při jaderných testech v 60. a 70. letech záměrně nezlehčovali dopad na civilisty. Upozornil na to britský Guardian. Zdá se, že bylo ozářeno víc lidí, než úřady tvrdily. Mohlo to s odstupem, aniž by si to kdokoliv uvědomil, vést k tomu, že lidé onemocněli rakovinou?
Popravdě si myslím, že zrovna Francie má institucionálně špatné svědomí kvůli své koloniální minulosti, a je tam určitá snaha prokázat zpětně příkoří, která se stala lidem v bývalých francouzských koloniích. Platí to i pro některé typy chemického znečištění. Hnojiva, která se používala při pěstování některých tropických plodin, mohou být karcinogenní. Francie to velmi silně prosazuje i nad rámec mezinárodního konsenzu.
Podpora politikovi asi nespadne, když bude proti jaderným pokusům, ale kdyby řekl, že zakáže pesticidy a úroda tím klesne na polovinu, tak to už by byl problém.
Částečně je to tedy určitě politická iniciativa. Jaderné pokusy se tehdy dělaly hodně v Tichomoří, takže jejich vliv na evropské obyvatelstvo neznám. Obecně je ale u radioaktivity mnohem nebezpečnější dlouhodobé působení radioizotopů. Což byl případ černobylské elektrárny, kdy uniklo mnoho těchto látek, usadily se v prostředí a dostaly se do potravního řetězce, což je mnohem nebezpečnější než ionizující záření z bomby.