Hlavní obsah

El Niño a La Niña mohou zesílit a být pravidelnější, varují vědci

Klimatické jevy El Niño a La Niña mohou v budoucnu projít zásadní proměnou. Podle nové studie by se jejich cykly v tropickém Pacifiku mohly stát pravidelnějšími a výrazně intenzivnějšími. Bude to mít dopad na teplotní i srážkové vzorce po celém světě.

Foto: Institute for Basic Science

Teploty povrchu moře v Pacifiku při jevu La Niña s chladnými teplotami a vlnovitou strukturou u rovníku

Článek

Mezinárodní tým výzkumníků z Jižní Koreje, USA, Německa a Irska využil klimatický model s vysokým rozlišením, aby nasimuloval chování systému El Niño – Jižní oscilace (ENSO) v budoucích podmínkách při scénáři vysokých emisí skleníkových plynů.

Podle výsledků studie zveřejněné v časopise Nature Communications může tento systém, zahrnující střídání jevů El Niño a La Niña, projít dramatickou proměnou kvůli provázanější interakci oteplujícího se oceánu a atmosféry.

Podle modelových projekcí by se během příštích 30 až 40 let mohly dnešní nepravidelné výkyvy jevů El Niño a La Niña proměnit v mnohem konzistentnější cykly. Zároveň by měly jednotlivé cykly v důsledku výraznějších změn teploty mořské hladiny zintenzivnit.

„V teplejším světě může tropický Pacifik projít jakýmsi klimatickým bodem zlomu. Rostoucí propojení atmosféry a oceánu spolu s větší proměnlivostí počasí v tropech povede k vyšší amplitudě a pravidelnosti ENSO,“ uvedl hlavní autor studie Malte Stuecker z Havajské univerzity.

Vliv na světové klima

Modely rovněž naznačují, že silnější a pravidelnější cykly ENSO se budou více synchronizovat s dalšími klimatickými jevy, včetně Severoatlantické oscilace (NAO). Tyto změny by podle vědců mohly do konce století přetvořit globální rozložení teplot i srážek.

Foto: Institute for Basic Science

Simulované anomálie teploty mořské hladiny ve východním Pacifiku do konce 21. století

„Vyšší pravidelnost a intenzita ENSO by sice mohly zlepšit sezónní předpovědi, ale zároveň si budou vyžadovat lepší strategie plánování a adaptace,“ upozornil spoluautor studie Axel Timmermann z Pusanské univerzity.

Dopady těchto změn nezasáhnou jen rovníkové oblasti, ale mohou ovlivnit i Evropu, zejména během zimy na severní polokouli (prosinec–únor). Zatímco dnes je propojení ENSO a NAO poměrně slabé, v budoucnu může být mnohem výraznější.

Vyšší variabilita počasí

Pro Evropu by to znamenalo změny v rozložení tlakových útvarů, zejména zesílení a posun islandské tlakové níže více k jihu. To by přineslo častější srážkové extrémy a ničivé povodně, především v západní Evropě.

Výběr článků

Načítám